20201022_110411us
Alena AntonováHelena Horálková20201022_110722us20201022_110811us20201022_110902us20201022_110933us20201022_111028us

Kalendář s šesti originálními grafickými listy 2020

1.200,00  vč. DPH

Skladem

Popis produktu

Grafický kalendář obsahující šest originálních grafických listů šesti autorů, členů Sdružení českých umělců grafiků Hollar.

Vydán v omezeném nákladu 150 číslovaných výtisků.

Každý grafický list je do kalendáře jemně vlepen na horní lem.

Úvodní text věnovaný Oldřichu Kulhánkovi a medailony autorů: Renata Roubíčková

Grafická úprava: Petr Foltera

Formát kalendáře: 420 x 300 mm

Formát grafických listů: 270 x 190 mm

Obálka: reprodukce Oldřich Kulhánek, Ztracený úsměv, 1987, litografie

Grafické listy:

Alena Antonová, Čtenářka, lept, 2019, tisk Karel Scherzer

Helena Horálková, Les, linoryt, 2019, vlastní tisk

Tereza Smetanová, Lužní les, linoryt, 2019, vlastní tisk

Ditta Jiřičková, Kapky ticha, digitální tisk, 2019, tisk Dragon Press, Klatovy

Markéta Králová, Z podzimu, lept, 2019, tisk Milan Dřímal

Jan Šafránek, Chodci, dřevořez, 2019, vlastní tisk

Alena Antonová (1930) je pražská rodačka. Po středoškolském studiu keramiky a roku na Státní grafické škole postoupila na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou do ateliéru malíře Emila Filly, který její tvorbu silně ovlivnil a inspiroval. Jako grafička a malířka vystavovala v nejrůznějších zemích (Belgie, Francie, Španělsko, Rakousko, Švýcarsko, Holandsko, Japonsko), uskutečnila na čtyřicet samostatných výstav a zúčastnila se mnoha výstav společných. Od r. 1983 je členkou Spolku sběratelů a přátel exlibris. V Hollaru je od r. 1991. K životnímu jubileu získala v r. 2010 Medaili V. Hollara za celoživotní dílo, rovněž Cenu A. Brunovského FISAE za zásluhy o tvorbu exlibris. Grafické listy tvoří v barevném linorytu, dřevořezu, barevném leptu, suché jehle, věnuje se i knižní tvorbě a ilustraci. Charakteristické jsou pro ni soubory robustních ženských aktů a zátiší s kubizujícím akcentem, upomínající na uznávaného učitele, jehož vzor nadále po svém přehodnocuje.

Helena Horálková (1955) se rovněž narodila v Praze. Po absolvování SOŠV Václava Hollara vystudovala v Německu Kunsthochschule Berlin (ateliér ilustrace a grafiky, prof. Werner Klemke). Zpočátku vystavovala společně s manželem, malířem Jaroslavem Horálkem (zemřel r. 1991, ve čtyřiceti letech), v 1. půli 80. let pořádala s ním a dalšími kolegy neoficiální „Výstavy ve dvoře“ v domě v pražských Nuslích. Věnuje se grafice, kresbě a ilustraci (Karel Poláček: Muži v ofsajdu), vedla ateliér grafických technik na Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli (dnes Fakulta restaurování Univerzity Pardubice). Tvoří barevné linoryty, lepty, akvatinty a kombinované techniky. Jedním z témat, ke kterým se vrací, je velkoměstský člověk v kaleidoskopu pouličního dění a proměn. Členkou Hollaru je od r. 1991. V r. 2004 získala Cenu SČUG Hollar za drobnou grafiku, opakovaně se úspěšně účastnila soutěžní přehlídky Grafika roku.

Tereza Smetanová (1979) pochází z Ostravy, kde vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu (propagační výtvarnictví) a pokračovala v ateliéru volné a užité grafiky pedagogické fakulty Ostravské univerzity (prof. Eduard Ovčáček). Členkou Hollaru se stala v r. 2018. Věnuje se volné i užité grafice, kresbě, malbě a fotografii, která jí často slouží jako základ pro další zpracování v malbě či grafice. Grafiku tvoří v různých technikách – linorytu, litografii, serigrafii i digitálním tisku. Působí na Střední umělecké škole v Ostravě (obor Grafický design), kde učí grafické techniky a pečuje o chod grafických dílen, v r. 2003 tam založila dílnu litografickou, kterou vede. Samostatně vystavuje od r. 2000 (Bílovec, Ostrava, Olomouc, Praha, letos v Opavě soubor linorytů od konce 90. let), účastní se výstav doma i v zahraničí. Oblíbila si krajiny, jak nedotčenou přírodu šumavských lesů, tak průmyslem zasažená území Ostravska – jednou jsme svědky přírodních zázraků, podruhé lidské devastace.

Ditta Jiřičková (1954) se také narodila v Praze, kde rovněž absolvovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (propagační tvorba a plakát, prof. Evžen Weidlich). Ve své volné tvorbě se věnuje geometrické abstrakci, počítačové grafice, kresbě a fotografii. Léta působí i jako pedagog, v r. 2016 se stala docentkou, nyní vede ateliér grafického designu na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni a učí na Fakultě humanitních studií UK v Praze (dějiny grafického designu). Vystavuje samostatně i na společných projektech v ČR i v zahraničí. Členkou Hollaru je od r. 2018. Při pohledu na její díla diváka napadne určitá spřízněnost s tvorbou Zdeňka Sýkory. V říjnu 2015 vystavila v pražské Galerii Navrátil několik rozličně pojatých celků, i čtvercové formáty (cyklus Harmony) s čtverečkovým rastrem v různých barevných a světelných obměnách, které vycházejí z computerového zpracování fotografického záběru prachu na okně. Sama autorka hovoří o svém „digitálním impresionismu“.

Markéta Králová (1952), narozena v Praze. Absolvovala studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (ateliér grafiky a ilustrace, prof. Zdeněk Sklenář a doc. Jiří Mikula) a už v r. 1982 obdržela Cenu ministerstva kultury pro mladé výtvarníky. V r. 1984 se představila výstavou v Malé galerii Čs. spisovatele v Praze, dnes už má na kontě více než dvacet samostatných výstav po celé republice (2014 – Synagoga Boskovice, 2018 – galerie Kunšt v Kunštátu). Do Hollaru vstoupila v r. 1991 a pravidelně se zúčastňuje jak výstav pořádaných sdružením, tak i dalších, včetně společných výstav absolventů Sklenářovy školy. Používá techniku leptu, suchou jehlu, mezzotintu i kombinaci technik. Typické jsou pro ni lepty v soutisku dvou až tří desek, prosté přírodní motivy poutající pozornost svou zvláštní atmosférou a „snová“ drobná exlibris. Její grafické listy se vyskytují ve zdejších i zahraničních soukromých sbírkách.

Jan Šafránek (1947) se narodil v Praze a vysokoškolské studium na Akademii výtvarných umění (ateliér prof. Ladislava Čepeláka) započal až později, už jako vyučený houslař a opravář varhan, který se výtvarně vzdělával soukromě. Věnuje se volné grafice, kresbě, malbě, knižní tvorbě a ilustraci (Jaroslav Seifert, Jan Hora). Oblíbil si techniku dřevořezu a dřevorytu, už v r. 1986 se zúčastnil mezinárodního bienále v těchto technikách v Banské Bystrici, kde získal jednu z cen. Spoluzakládal výtvarnou skupinu Tolernce ‚ 95. Dříve působil na ČVUT v Ústavu výtvarné tvorby Fakulty architektury, později jako odborný asistent na Katedře architektury Fakulty stavební. Vytváří cykly grafických listů inspirovaných přírodou (Tráva, Kořeny, Námraza, Vinice…), ve figurální tvorbě zdůrazňuje expresivní gesta. Členem Hollaru byl už před r. 1991, k šedesátinám uskutečnil v Galerii Hollar svou retrospektivu.