Vážení,
ode dnešního dne jsou v Galerii Hollar k dispozici Grafické kalendáře pro rok 2022.
Marek Sibinský | Pavla Aubrechtová | Vladimír Gebauer | Lucie Raškovová | Michal Novák | Zbyněk Hraba
V jedinečném kalendáři naleznete šest originálních grafických listů od šesti grafiků, členů Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Kalendář vychází každým rokem v omezeném nákladu 150 kusů, grafické listy jsou do těla kalendáře jemně vlepeny tak, aby je bylo možné po uplynutí aktuálnosti kalendáře vyjmout.
Pro členy Klubu přátel Hollaru s platným členstvím je Grafický kalendář za 2 000 Kč, standardní cena kalendáře bez členství je 2 300 Kč.
Pro více informací a objednávky: galerie@hollar.cz | 737 288 310 | http://hollar.cz/aktuality/graficky-kalendar-2022/
• • •
Marek Sibinský (1974), rodák z Frýdku-Místku, nejprve vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně, následoval ateliér volné a užité grafiky prof. Eduarda Ovčáčka na pedagogické fakultě Ostravské univerzity, kde poté Sibinský sám působil jako pedagog. Doktorské studium absolvoval v Polsku, na Slezské univerzitě v Katowicích, a stal se vedoucím katedry grafiky a kresby na Fakultě umění Ostravské univerzity. Uskutečnil desítky workshopů, přednášek, sympozií a výstav ve spolupráci se zahraničními školami a institucemi. Vystavuje v Čechách a v Polsku, na Mezinárodním bienále digitální grafiky v Gdyni byl dvakrát oceněn, několikrát i na každoroční soutěžní přehlídce Grafika roku v Praze. V grafice hledá možnosti experimentálních přesahů. Používá různě kombinované digitální tisky s rastry a serigrafii. „Konfrontuji problematiku identity vizuálního obrazu a současný stav v oblasti mediální produkce“, charakterizuje svoji tvorbu. Do Hollaru vstoupil v r. 2018.
•
Vladimír Gebauer (1946) se narodil v Kladně a podobně jako jeho budoucí životní partnerka Pavla Aubrechtová (oba dnes žijí a tvoří v Novém Strašecí) navštěvoval v letech 1960–1964 Střední odbornou školu výtvarnou. Odtud pokračoval na Akademii výtvarných umění (prof. Fr. Jiroudek). Jako malíř a grafik tíhne k přírodě, k proměnám krajiny, a brzy se dostává ke kolážím, asamblážím a objektům. Jeho díla, díky lidské i tvůrčí blízkosti, se dobře doplňují s díly Pavly Aubrechtové, což vede i ke společným výstavám (např. v pražské Galerii Smečky v r. 2009, kde jsou oba rovněž zastoupeni v rozsáhlé sbírce české koláže Pražské plynárenské, a. s.). Oba se také svého času opakovaně účastnili výstav organizovaných neoficiální černokosteleckou Galerií H, včetně legendárního projektu Krabičky, na který navázaly další podobné aktivity a který inspiroval mnohé z jeho účastníků k obdobné samostatné tvorbě. Členem Hollaru je od r. 2019, od r. 2007 je také v Umělecké besedě.
•
Zbyněk Hraba (1960) se narodil v Praze, kde stále působí. Po absolutoriu oboru grafická úprava tiskovin na Střední průmyslové škole grafícké v Praze studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru knižní kultury a písma (prof. Milan Hegar). Pro vlastní grafickou volnou tvorbu si oblíbil techniku vícebarevného linorytu, kterou využívá pro krajinné motivy, zátiší, portréty (Bohuslav Martinů, Bob Dylan, Pocta Suchému a Šlitrovi, opakovaně Josef Váchal, včetně autoportrétu s ním) i celé tematické cykly, též pro sběratelská exlibris. Tiskne z jedné desky-matrice s postupným odkrýváním jednotlivých částí kompozice, což vyžaduje maximální soustředění a přesnost pro dokonalý soutisk. „Je to pro mne vždy znovu neodolatelné dobrodružství“, říká sám autor, který je členem Hollaru od r. 2015.
•
Pavla Aubrechtová (1946) se narodila v Praze, po ukončení Střední odborné školy výtvarné Václava Hollara vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (prof. František Muzika). Z doby studia pocházejí její jemné abstraktní tužkové kresby, podobně ilustrovala i básně Fr. Halase. Postupně se dostala ke grafice, k dřevořezům, také maluje, zabývá se i grafikou užitou. Snad nejraději však průběžně experimentuje s možnostmi papíru, který propichuje, razítkuje, vrství, kombinuje s organickými materiály a obohacuje přírodními barvivy. Už počátkem 80.let začala s kolážemi, následovaly i asambláže. Velkou inspirací a pobídkou jí byla návštěva Japonska, která ji přiměla ilustrovat japonské básně z 8.–12. století. Její vynalézavost stále přináší něco nového, dosud neprobádaného a autorka tak znovu a znovu obohacuje obor své působnosti. Je členkou Umělecké besedy, do Hollaru patří od r. 2019.
•
Lucie Raškovová (1970) se do ateliéru ilustrace a grafiky k prof. Jiřímu Šalamounovi na Vysoké škole uměleckoprůmyslové dostala v r. 1991, a to už měla za sebou ukončený učební obor ošetřovatel a jezdec dostihových koní ve Velké Chuchli a maturitu na Střední zemědělské škole. Během vysokoškolského studia odjela na stáže v zahraničí (Halle, Lipsko, Salzburg), po absolutoriu na škole zůstala jako odborná asistentka na katedře grafiky, kde působí už téměř čtvrt století. Vedle toho, že učí studenty základům grafických technik, se sama ráda inspiruje různými možnostmi starých postupů a zkouší nové materiály a jejich netradiční vyznění. Zajímá ji hlubotisk, především měkký kryt (ve kterém vznikla i její diplomová práce, věnovaná Otokaru Březinovi, obohacená i ruční sazbou). Zaměřuje se na bibliofilie a autorské knihy, její titul „Samota není zlej“ se dostal v literární soutěži Magnesia Litera 2016 mezi finalisty. V Hollaru je od r. 2016.
•
Michal Novák (1959) se kromě volné a užité grafiky věnuje i malbě na dřevěné desky a drobné grafice, zejména exlibris. Pochází z Ústí nad Labem a zůstává v Polabí – žije a pracuje i v Sadské u Nymburka a v Hradci Králové. Pro grafické portréty ho inspiruje jemu blízká hudba i literatura (Hommage à Gustav Mahler, Jaroslav Ježek, Jimi Hendrix, Franz Kafka, Bohumil Hrabal – do jeho portrétu umístil i známou kočku z grafického listu Václava Hollara). Přehlídek exlibris se po Evropě účastní už třicet let, oceněn byl opakovaně (Turín, Bologna, Janov). Knihu regionálních pohádek Labská královna dle místních pověstí ilustroval tak zdařile, že to podnítilo vznik animovaných filmových verzí (namluvil mj. Pavel Liška), pexesa či omalovánek.. Členem Hollaru se Michal Novák stal v r. 2018.
A 
B 
