Jana Šindelová – La forme d’impression

JANA ŠINDELOVÁ

• Černobílá krajina I. – VII., fotolept, 1994 (cyklus)

 

 

Vnímáte matrici jako prostředek k vytvoření grafického listu nebo jako samostatné umělecké dílo?

Zajímá mě a baví proces vzniku matrice. Za výsledek procesu považuji otisk na papír. Vystavené matrice vznikly v rámci mé diplomové práce pod vedením Ondřeje Michálka. Je to cyklus asi třiceti matric s rozměry cca 35×45 cm, ale i menších. Z mnoha jsem nakonec vůbec netiskla a po těch letech mají novou estetickou kvalitu, i díky již nepoužívané technice, takže je považuji za konečná umělecká díla.

 

Vycházíte ve své práci z tradičních grafických technik nebo jste vymyslel nový způsob tisku, práce s matricí, ect.?

Většinou vycházím z tradičních grafických technik, někdy experimentuji, například jsem tiskla suchou jehlu škrabanou do rentgenových snímků. Často jsem pracovala s xeroxem.

 

Můžete popsat, jak jste matrici vytvořil?

Vystavené matrice byly vytvořeny technikou fotoleptu. Snímky jsem fotila v Alpách blízko Dachsteinu, v Olomouci při stavbě mostu do Hodolan a vycházela jsem z rentgenových snímků, jež mě v té době fascinovaly. Průsvitky vznikly v kopírce, tehdy ještě optické, tedy nikoliv na principu skenování a laserového tisku. Štočky jsem leptala ve štočkárně. Některé matrice jsem dodělávala šábrem, abych získala bílou plochu. Některé negativy se pořizovaly na stroji Repromasteru, slovy Ondřeje Michálka: Používala se stará dobrá emulze PVA (polyvinylalkohol) doplněná sensibilátorem. Míchalo se to tuším 1:10. Aplikovalo se to v „turnetě“ (termín Preissigův) a pak usušilo tepelným zdrojem.