JUBILANTI HOLLARU 2022

Výstavní projekt Jubilanti Hollaru je v roce 2022 výjimečně rozdělen do dvou výstavních termínů a zároveň poskytuje prostor všem autorům slavícím v tomto roce životní kulatiny či půlkulatiny bez omezení věku. Propojení několika současných generací umělců-grafiků, uměleckých názorů, obsahová i technická různorodost jsou jedněmi z hlavních přínosů tohoto výstavního cyklu. Srdečně vás všechny zveme!

 

JUBILANTI HOLLARU 2|2022

Vernisáž: středa 2. 2. 2022 v 17 h

Výstava potrvá do 27. 2. 2022

Kurátorka výstavy: Jana Šindelová

Facebook: https://www.facebook.com/events/1113007609270260

Fotogalerie: http://hollar.cz/fotogalerie/jubilanti-hollaru-22022/

Komentovaná prohlídka a diskuse s autory: středa 16. 2. 2022 v 17 h

 

Lubomír Přibyl, Jaroslava Severová, Ondřej Michálek, Miloslav Polcar, Josef Hlaváček, Alena Laufrová, Lenka Vilhelmová, Zbyněk Janáček, Ján Lastomírsky, Klára Stodolová, Iva Krupicová

 

Vážení a milí přítomní,

slovy když se nesnažíme vyslovit nevyslovitelné bych ráda připomněla událost stojící na počátku mého života s uměním, pedagogické působení Ondřeje Michálka – bytostného grafika, kterého si velmi vážím. Dokázal studentům otevřít oči a zprostředkovat jedinečné zkušenosti v rámci výuky například účastí na projektu asociace Evropských společenství TEMPUS během let 1991–1994. Motem projektu bylo: Když se nesnažíme vyslovit nevyslovitelné, nic se neztrácí. Jeho podtitulem bylo Wittgensteinovo prohlášení „Nevyslovitelné je totiž – nevyslovitelně – obsaženo ve vysloveném. Nejlepší z uměleckého díla je to, co se v něm sice zjevuje, ale zůstává nicméně nevyřčeno“. Záměrně těmito slovy bych ráda uvedla druhou část výstavy Jubilanti Hollaru 2022, jež představuje velkoformátová díla umělců zabývajících se nejen grafikou, z větší části vytvořenou vlastními technologickými postupy, ale i pedagogickým procesem. Vnímáme vizuální příběhy a jejich formy s hodnotou spočívající v provedení analýzy, kritiky či reflexe uměleckého díla a jeho smyslu. Jejich obrazy mají své sémy, syntagmata i metafory a schopnost transcendovat, snít a vymýšlet považuji za bezpochyby jednu z nejušlechtilejších a nepostradatelných vlastností člověka. Jejich působení se otevírá směrem k neznámým obzorům, právě těm, které jsou nejlákavější a pro umělecký výraz nejnezbytnější. Děkuji za vzácné setkání s vynikajícími umělci a umělkyněmi i za možnost porozumět jejich myšlení a vyjadřování.

(Jana Šindelová)

 

• • •

 

JUBILANTI HOLLARU 1|2022

Vernisáž: středa 5. 1. 2022 v 17 h

Výstava potrvá do 30. 1. 2022

• ST 19. 1. 2022 – Komentovaná prohlídka výstavy s kurátorkou a některými autory

Kurátorka výstavy: Jana Šindelová

Facebook: https://www.facebook.com/events/1113007609270260

Fotodokumentace: http://hollar.cz/fotogalerie/jubilanti-hollaru-12022/

 

Václav Kabát, Kateřina Černá, Eduard Halberštát, Adolf Absolon, Jiří Altmann, Karel Demel, Pavel Roučka, Jan Kavan, Ladislav Kuklík, Jiří Slíva, Jan Šafránek, Eduard Milka, Jiří Brázda, Markéta Králová, Marie M. Šechtlová, Petr Palma, Martin Manojlín, Peter Kollár, Robin Kaloč, Hana Šuranská, Lenka Štěpaníková

 

Vážení a milí přítomní,

dovoluji si Vám srdečně poblahopřát k letošnímu životnímu jubileu i k narozeninové výstavě v Galerii Hollar. Tradiční lednová přehlídka probíhá formou mezigeneračního dialogu a stává se půvabnou vizuální rozmluvou. Svěřujeme se s tím, co bylo řečeno z naléhavosti i nejvlastnější potřeby se vyjádřit prostřednictvím tužky, barvy, grafických technik na papíře či jiném podkladu. Grafika je specifická disciplína s mnoha přesahy, tvoří jednu z mála dobře čitelných oblastí současného vizuálního umění. Propojuje řemeslo s myšlenkovým světem autora a iniciuje schopnost vidět ve svém počínání doposud skryté významy. V umění vnímáme vše podstatné od prvotních prehistorických ztvárnění, přes všechno následné až po současné, vše, co nás bytostně obohacuje a je blízké našemu vlastnímu vyjadřování a vidění světa. Záleží na rozhodnutí autora, jakými prostředky zaznamená vnímání určité situace, prožitek či myšlenku, jednoduše řečeno to, co vidíme, víme nebo tušíme. Není to simulace ani virtuální realita, nýbrž osobní zkušenost, jež může utvářet člověka, respektive způsob, jakým člověk chápe sám sebe skrze tělesnost i konečnost, dotyk i materiálnost, otisk i obraz. Je to proces, osobní výpověď i pochopení situace, místa, sebe sama, propojení ruky a oka, světla a stínu. Otevřený dialog se může stát výzvou dané chvíle.

(Jana Šindelová)