Zobrazit košík “Dámy / Karel Šafář” bylo přidáno do košíku.
20201022_112430us
20201022_112514usPavel Hora20201022_112544us20201022_112616us20201022_112659us20201022_112727usDušan Kállay20201022_112857us

Kalendář s šesti originální grafickými listy 2019

1.200,00  vč. DPH

Není skladem

Popis produktu

Grafický kalendář obsahující šest originálních grafických listů šesti autorů, členů Sdružení českých umělců grafiků Hollar.

Vydán v omezeném nákladu 150 číslovaných výtisků.

Každý grafický list je do kalendáře jemně vlepen na horní lem.

Úvodní text věnovaný Jiřímu Balcarovi a medailony autorů: Renata Roubíčková

Grafická úprava: Petr Foltera

Formát kalendáře: 420 x 300 mm

Formát grafických listů: 270 x 190 mm

Obálka: reprodukce Jiří Balcar, Na pochodu, 1964

Grafické listy:

Pavel Hora, Znejistění, linoryt, linořez, materiálový tisk, 2018, vlastní tisk

Petr Fiala, Ptačí hry, litografie, 2018, vlastní tisk

Vlasta Matoušová, Čmelák, čárový lept a suchá jehla, 2018, vlastní tisk

Marie Filippovová, Živý sen, litografie, 2018, tisk Martin Bouda

Miroslav Pošvic, bez názvu, litografie, tisk Petr Korbelář

Dušan Kállay, Javisko, barevný lept 2018, tisk Ivan Jamrych

Petr Fiala (1969), rodák z Českých Budějovic, dnes žije a pracuje v Praze, kde studoval na Akademii výtvarných umění (v ateliérech malby a grafiky – prof. Vladimír Skrepl, Jiří Lindovský, Ant. Střížek, Jiří Sopko) a poté se tam stal odborným asistentem v grafických dílnách (garantem kamenotisku). Opakovaně se účastnil Litografického sympozia „Sigharting“ v Rakousku, barevná litografie si ho zcela získala, vedle grafických cyklů však tvoří i obrazové a kresebné celky. Jeho pohledy z ptačí perspektivy na neosobní „strojové“ velkoměsto, výhledy do fantaskních krajin, zátiší konstruovaná z oblých válcovitých tvarů, i detaily květů, pojednaných stylem architektonických vizí, to vše autora představuje jako soustředěného pozorovatele-vizionáře, který tvorbou usiluje o nadhled a obranu před chaotickým a nepříliš přátelským vnějším světem a z propojení prvků živé a neživé přírody si vytváří určitý vlastní řád. Členem Hollaru je od roku 2017.

Pavel Hora (1968) pochází z Prahy, kde působí jako pedagog na Vyšší a  Střední odborné škole grafické (učitelem odborných předmětů), vede také workshopy knihtisku a ruční sazby pro veřejnost. Sám se nejprve vzdělával ve Středním odborném učilišti polygrafickém a na Střední umělecké škole Václava Hollara, dosud studuje na Fakultě designu a umění Lad. Sutnara Západočeské univerzity v Plzni (obor ilustrace a grafika, prof. Mikoláš Axmann). Členem Hollaru je od roku 2016. Věnuje se volné grafice, zejména linorytu v kombinaci s materiálovým tiskem a suché jehle, rovněž grafickému designu. Soustředí se na minimalistická zobrazení, v nichž přehledně uspořádané body protnuté kruhovou výsečí budí dojem odkazu k vesmíru a planetárnímu běhu.

Vlasta Matoušová (1955) od narození žila v Turnově; oba rodiče byli akademičtí malíři, a i ona nejprve navštěvovala Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě a dále se soukromě výtvarně vzdělávala, aby pak sama působila jako výtvarná pedagožka (ZUŠ, SUPŠ a VOŠ v Turnově). Věnuje se malbě (olej, akryl), volné grafice (suchá jehla, lept), pastelu, vědecké ilustraci, vytvořila i poštovní známky. Už od studií ji zaujala entomologická a botanická témata, precizně pojednává zejména tvarově zajímavý svět hmyzu. Vědecká ilustrace z oblasti flóry a fauny ji přivedla ke spolupráci s knižními nakladatelstvími i periodiky, popularizujícími vědu. Příroda ji stále znovu uchvacuje svou nevyčerpatelnou rozmanitostí a mnohotvárností při naplňování věčného koloběhu cyklu vzniku, růstu, zániku a nového zrození. Členkou Hollaru je od roku 2017.

Marie Filippovová (1938) narozená v Brně-Židenicích má matku vídeňskou Češku a otce ruského emigranta, žijícího od dvacátých let minulého století v Československu. Členkou Hollaru je od roku 1994, rovněž je členkou Umělecké besedy (deset let vedla výtvarný odbor jejího brněnského sdružení).

Po navštěvování Výtvarné školy Václava Hollara v Praze a studiu Vysoké školy uměleckoprůmyslové (ateliér volné a užité grafiky, designu a knižní kultury, prof. Ant. Strnadel) se sama stala na více než dvacet let středoškolskou profesorkou na brněnské Střední škole uměleckých řemesel. Teprve poté, co v 2. půli devadesátých let minulého století svou dlouholetou pedagogickou činnost ukončila, mohla se vlastní umělecké tvorbě věnovat naplno: její doménou je volná grafika (suchá jehla, lept se suchou jehlou) a kresba, ale i knižní tvorba a ilustrace, též kaligrafie, tvorba objektů, koláž. Jedinečnost její umělecké osobnosti byla uznána i Cenou města Brna za životní dílo (2008).

Dušan Kállay (1948), slovenský akademický malíř a grafik, člen Hollaru, se narodil v Bratislavě, kde stále působí. Po Střední výtvarné škole v Žilině vystudoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě (odd. figurální kompozice a krajinomalby a odd. volné grafiky a ilustrace, prof. Ján Želibský, Lad. Černický, Vincenc Hložník). Od roku 1990 tam začal učit, v roce 1993 se stal profesorem: vede odd. volné grafiky a knižní ilustrace, vedle toho je zván na specielní workshopy pro ilustrátory i do zahraničí (Tokio, Taipei ad.) Repertoár jeho vlastní tvorby je velmi široký a bohatý: od volné, užité a drobné grafiky přes knižní tvorbu a ilustraci, malbu, kresbu, až po animovaný film, známky a plakáty. V grafice užívá linoryt, dřevoryt, litografii, suchou jehlu a lept. Jeho virtuózně zpracované plochy složitých labyrintů dějů jsou vždy znovu a znovu velkým zážitkem pro pozorovatele-milovníky umění. Ilustroval kolem stovky knih, mj. Alenku v říši divů, Shakespearova Kupce benátského a Hamleta, Loď bláznů Sebastiana Brandta a získal za ně mnoho ocenění doma (Nejkrásnější české knihy roku), i v zahraničí (Cena H. CH. Andersena, UNICEF Award v Bologni). Vlastní i cenu za Nejkrásnější známku světa (2002).

Miroslav Pošvic (1959) pochází ze Špindlerova Mlýna, dnes žije a pracuje v Praze a v Újezdě pod Troskami. Je absolventem Střední průmyslové školy grafické v Praze. Jako člen Hollaru se zabývá volnou grafikou, přednostně barevnou litografií, zároveň i malbou olejem a akrylem a tvorbou plastik. Sám vystihuje svůj tvůrčí přístup slovy: „Nepotřebuji k práci, k chuti tvořit, k nastartování žádný konflikt. Dramatické a těžké chvíle nevyhledávám, stejně přijdou samy. Proto si libuji v klidných motivech. To je má cesta k nalezení vnitřního klidu.“ Toto krédo názorně ilustrují drobné, neokázalé události a zážitky, naplňující jeho grafické listy i obrazy, které se pohybují někde mezi realitou a abstrakcí.