GROTESKA Z TESCA | 24. 6. – 18. 7. 2021 ••• NOVÉ CESTY – NOVÉ OBJEVY | 3. 6. – 15. 7. 2021, Novoměstská radnice

GROTESKA Z TESCA

Šimon Brejcha, Martin Raudenský, Milan Starý, Martin Velíšek

„Veselost je druhem odvahy.”  Ernest Hemingway

.

Vernisáž: ST 23. 6. 2021 v 17 hodin v Galerii Hollar

ČT 1. 7. 2021 v 17 h – KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA výstavy s Šimonem Brejchou, Milanem Starým a Martinem Velíškem

 

Doba trvání: 24. 6. – 18. 7. 2021.

Facebook: https://www.facebook.com/events/238429201010251

Tisková zpráva: Groteska_z_tesca_Hollar_TZ

Fotografie: http://hollar.cz/fotogalerie/groteska-z-tesca/

.

Groteska. Treska. Suchá freska. Ještě dneska. Půjdu do Tesca. A vy? Překročí-li dílo určitou intuitivně vnímanou mez zobrazení reality směrem k její svérázné subjektivní deformaci, označíme ho za groteskní. Italsky groteskní znamená podivný. Neodpovídá normě. Deformuje. Čímž vlastně formuje. Tvaruje. A kombinuje. Kombinuje svobodně a nesourodě různé prvky – předměty, děje, formy… Kombinuje je tak, že výsledek přestává dávat tradiční smysl. A vytváří v jiné rovině smysl nový. Nový smysl je z pozice starého smyslu nesmysl. Ale pro diváka by to mohla být pastva pro mysl (pozn. Oko je pouze receptor). Je dobré to nebrat úplně vážně. A je dobré to nebrat úplně vlažně.

Tradice groteskní tvorby je v českém prostředí dlouhá. Minimálně stoletá. Najdeme ji v tvorbě Josefa Váchala, Jaroslava Panušky, ale také například Mikuláše Medka. Typická je pro tvorbu Šmidrů – Karla Nepraše, Bedřicha Dlouhého, Jana Koblasy atd. Jejím hlavním atributem je humor. Jde o způsob autorské interpretace světa, v níž subjektivní deformace převyšuje konvenční, objektivní a věcné sdělení. O to výrazněji však takováto „informace“ promlouvá k divákovi.  A o to podstatněji nakonec tato promluva o světě vypovídá. Čtyři autoři představují v konceptu každý formálně i obsahově specifickou výtvarnou polohu. Nositelem grotesknosti je v jejich dílech nejen svérázná (absurdní) dějová epizoda, ale také obrazová doslovnost, konfrontace epického narativu s fantazií, otevřenost formy, dialog s prostorem či s jiným dílem apod. Myšlenkový, a do jisté míry i formální rámec dává výstavě představa grafiky jako banální položky v nabídce obchodního řetězce. Význam určuje obal, místo na regálu, avizovaná sleva v reklamním letáku či prostě poptávka, tedy preference zákazníka. Nic víc, nic méně. Jednotlivé „kusy“ se totiž od sebe jinak neliší. Všechny lze označit za artikl, v našem – lepším – případě za art(ikl). Artikl jako výsledek produkce. A znovu se nabízí paralela. Produkcí lze označit jak souhrn výrobků, tak ale také souhrn uměleckých výtvorů. Ostatně právě svobodné přecházení mezi těmito dvěma významy je součástí celého konceptu.

prof. akad. mal. Mgr. Martin Velíšek, Ph.D.

 


NOVÉ CESTY – NOVÉ OBJEVY

Výstava současných členů Sdružení českých umělců grafiků Hollar v Galerii ve věži Novoměstské radnice

3. 6. – 15. 7. 2021, věž Novoměstské radnice

.

Jiří Anderle, Mikoláš Axmann, Libor Beránek, Martin Böhm, Šimon Brejcha, Lenka Falušiová, Jindřich Faktor, Petr Fiala, František Hodonský, Xénia Hoffmeisterová, Pavel Hora, Helena Horálková, Vojtěch Hrubant, Zbyněk Janáček, Boris Jirků, Ditta Jiřičková, Zdena Kabátová–Táborská, Dušan Kállay, Robin Kaloč, Bedřich Kocman, Jiří Kornatovský, Iva Krupicová, Renata Maesová, Saki Matsumoto, Ondřej Michálek, Martin Mulač, Petr Nikl, Eduard Ovčáček, Berenika Ovčáčková, Květa Pacovská, Pavel Piekar, Miloslav Polcar, Lubomír Přibyl, Emanuel Ranný, Lucie Raškovová, Martin Raudenský, Michael Rittstein, Zuzana Růžičková, Jiří Samek, Jaroslava Severová, Marek Sibinský, Jiří Sozanský, Klára Stodolová, Hana Storchová, Vladimír Suchánek, Aleš Svoboda, Barbara Šalamounová, Marie M. Šechtlová, Jana Šindelová, Milena Šoltészová, Jakub Špaňhel, Petr Štěpán, Martin Velíšek, Lenka Vilhelmová

Doba konání: 3. 6. – 15. 7. 2021

Pořadatelé projektu: Sdružení českých umělců grafiků Hollar ve spolupráci s Novoměstskou radnicí, příspěvkovou organizací

Kurátorský tým: Xénia Hoffmeisterová, Lenka Vilhelmová, Miloslav Polcar

Fotodokumentace: http://hollar.cz/fotogalerie/nove-cesty-nove-objevy/

Soupis děl a ceník: CENÍK NOVÉ CESTY – NOVÉ OBJEVY

.

Místo konání: Novoměstská radnice – Galerie ve věži

Otevírací doba: úterý – neděle 10 – 18 hod / mezi 12. – 13. hod 30 minut polední pauza

Vstupné: plné 60 Kč, snížené 40 Kč, rodinné 130 Kč

.

Výstava je pořádána za finanční podpory Státního fondu kultury České republiky a Městské části Praha 2.

.

Grafická úprava: Rostislav Vaněk, David Faigl

http://www.nrpraha.cz/program/1068/nove-cesty-nove-objevy/

Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR patří k našim nejstarším a současně nejvýznamnějším uměleckým sdružením. Po celou dobu své existence se významně podílelo a podílí na utváření české kultury. Bylo založeno již v roce 1917, ještě před vznikem samostatného československého státu s cílem podpořit rozvoj českého umění, a to především volné umělecké grafiky a kresby. Do svého názvu přijalo jméno slavného českého rytce Václava Hollara (1607–1677).

Tématem výstavy NOVÉ CESTY / NOVÉ OBJEVY jsou celosvětové aktuální otázky a problémy; ekologické, otázky kulturní krajiny, etické, kdy člověk překračuje své biologické hranice, narušuje mechanismus přírodního výběru a nahrazuje jej svým vlastním zákonem „inteligentního designu.“  (Y. N. Harari)

Expozice poukáže na aktuální stav grafické volné tvorby, na vnímání nejen ustálené tradiční grafické definice, ale také na překračování jejich hranic, na pozice intermediálních platforem v grafickém médiu, které se zároveň myšlenkově – obsahově dotýkají společenských, politických ekologických problému současnosti.

Máme možnost se setkat s grafickým pojetí v dvourozměrné, ale i trojrozměrné tvorbě.

Výstavní projekt bude rozdělen do dvou hlavních sekcí vytvářejících dohromady plný obraz vnímání současného světa – vnitřního, osobního světa autora, a světa vnějšího, ve kterém se každým dnem a každou minutou pohybujeme. Oba světy se vzájemně prostupují a jsou v neustálé interakci, rozdělující linie je nejasná. Kde končí já a začíná vnější prostor? Kdy a kde se nachází objektivní svět? Je vůbec možné nahlížet vnější realitu objektivně, nezaujatýma očima?