Anderle Jiří

Datum narození: 14. září 1936 (Pavlíkov na Rakovnicku)

Umělecké vzdělání: AVU (malbu u Antonína Pelce a grafiku u Vladimíra Silovského), V letech 1969–73 působil na VŠUP jako asistent Zdeňka Sklenáře a Jiřího Trnky.

Členem Hollaru: od r. 2000

 

Jiří Anderle absolvoval Akademii výtvarných umění u Antonína Pelce (malba) a Vladimíra Silovského (grafika). Později působil jako odborný asistent na Vysoké škole umělecko–průmyslové u prof. Zdeňka Sklenáře a prof. Jiřího Trnky.
Stal se členem souboru černého divadla, díky kterému měl možnost procestovat téměř celý svět, v zahraničí se také začal věnovat grafické tvorbě. Spolu s Vladimírem Suchánkem, Karlem Demelem, Jiřím Slívou a dalšími byl členem Grafičanky, hudebního seskupení grafiků „se smyslem pro recesi a schopností ovládat hudební nástroje“ založeného v roce 1972, kde zastával místo bubeníka. Jiří Anderle byl ale také členem Litografičanky, divadelního seskupení umělců-grafiků, ve kterém působil spolu s Kamilem Lhotákem, Adolfem Bornem, Jiřím Šalamounem, manžely Tomanovými a dalšími přáteli grafiky (o Litografičance také vyšla v r. 2010 kniha z pera Františka Dvořáka „Divadlo grafiků aneb Naprosto neznámá kapitola dějin divadla“).
V grafice se Jiří Anderle věnuje především hlubotiskovým technikám, leptu či suché jehle, jeho grafické listy v sobě vždy nesou odkaz pomíjivosti, existenciální úzkost člověka z vnějšího světa, i plynutí času a osamění. Je autorem rozhlasového pořadu Láska za lásku, cyklu příběhů a rozjímání, a stejnojmenných knih.
Členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar je od roku 2000.

Umělecká činnost: V desítkách grafických a obrazových cyklů Anderle naléhavě a působivě vyjadřuje existenciální úzkost člověka jak konkrétní (válka), tak i obecnou, nadčasovou (stárnutí, samota). V poslední době se od těchto výstražných až tragických témat posouvá a blíží se k abstrakci. Počet Anderleho samostatných výstav v celém světě se blíží stovce, tam také získal okolo čtyřiceti cen. Je zastoupen například v newyorském Metropolitním muzeu i v pařížském Pompidouově centru. Jako všestranně múzický člověk je kupříkladu také bubeníkem kapely Grafičanka a autorem, hercem i hudebním redaktorem oblíbeného rozhlasového pořadu Láska za lásku. V roce 2006 byl vyznamenán Medailí Za zásluhy III. stupně.