Výstava v Galerii Hollar

PŘESAHY

(Mladá grafika)

 vystavují: Lenka Falušiová, Lucie Lučanská, Vojtěch Hrubant, Saki Matsumoto, Marie Štumpfová

 vernisáž středa: 4.10.2023 v 17 hod
termín výstavy: 5.10. – 29. 10.2023 | út-ne 10-12 13-18 hod
komentovaná prohlídka: 25.10.2023 v 17 hod

 kurátorka výstavy: Alena Kotyza

„Pojící linkou mezi jednotlivými díly a autorek*ů je setkání lidských i mimolidských těl(es), fluidní hranice a křehká balance mezi nimi. V dílech Lenky Falušiové, Lucie Lučanské, Vojtěcha Hrubanta, Saki Matsumoto a Marie Štumpfové se setkává atmosféra plná tajemna, snovost, delikátnost, imaginativnost, prorůstání a pocit přesahující jednotlivce. Společně se vydáme do prostředí, které se plně nepodřizuje lidskému konání. Jemné doteky, překryvy, otisky či setkání přírody a lidí jako by byly vyvázány ze zažitých mocenských struktur. Přítomno je jak prorůstání a jistá likvidita mezi světem lidským a mimolidským, tak jejich separace.

Šum větru v korunách stromů, poryvy na vodní hladině, letmý pohled do plachých očí.

Kresby a grafiky Lenky Falušiové nechávají nahlédnout tajemnou atmosféru hustých lesů a přírodnin v jemných detailech, strukturách, vrstvách a površích. Lucie Lučanská prostřednictvím akvarelu, risografií, komiksů a publikací propojuje elementy každodennosti, mýtů a přírody. Realizace Vojtěcha Hrubanta v kresebných linkách odhalují objevující se a mizející těla v jejich celistvosti či fragmentech. Živé organismy a neživé elementy jako by sebou navzájem prorůstaly, překrývaly se a tvořily instrumentalizované struktury. V dílech Saki Matsumoto, mnohdy inspirovaných mytologiemi a česko-moravským i japonským folklórem, dochází k imaginativnímu prostoupení přírodních motivů a kulturních tradic. Rozmanité práce Marie Štumpfové zpřítomňují delikátnost, křehkost, laskavost, tajemství a pomíjivost.

Šum větru v korunách stromů, poryvy na vodní hladině, smířlivý pohled do klidných očí.“

Alena Kotyza

Výstavy mimo Galerii Hollar

Výstava AFRODITA DNES / Řecko – Patra

Výstava CONNECTED III – DAYS OF ARTIST BOOK | Vídeň – Künstlerhaus FACTORY

 ~

Výstava v Galerii Hollar

ČERNÝ HUMOR

~ vystavují: Petr Palma a Jiří Slíva (SČUG Hollar), Zdenka Hušková a Filip Buryán (hosté) ~

• vernisáž středa 6.9.2023 v 17 hod.
• termín výstavy 7.9. – 1. 10. 2023 | út-ne 10-12 13-18 hod
• komentovaná prohlídka 26.9.2023 v 17 hod.

• V rámci sousedských slavností „Zažít město jinak“ proběhne v sobotu 16.9.2023 od 14 do 16 hod. ukázka grafických technik a v 17 hod. komentovaná prohlídka.

• kurátor výstavy: Pavel Piekar

~

„Výstavu, v jejímž názvu bychom měli slovo humor, jsme v Hollaru minimálně posledních 10 let nepořádali. To je také důvod, proč jsme se rozhodli tuto výstavu uspořádat. Na rozdíl od tvorby dramatické a literární se humor v umění výtvarném nevyskytuje často. Karikatury – tolik oblíbené v průběhu 20. století – známe, ale tvorba obou umělců, kteří spolu vystavují, je jiná, protože svůj osobitý humor vytváří z vnitřní potřeby nikoliv na zakázku.

Skutečný černý humor je charakteristickým rysem celé tvorby Petra Palmy – umělce z Českých Budějovic, který ve své tvorbě odhaluje něco v umění málo viděného – sarkastický pohled na realitu života, který je často velice krutý, ale tento pohled je formulován tak, že je směšný a vy se – nevědomě – rozesmějete. Pro zobrazení svého světa používá techniku černobílého nebo dvoubarevného linorytu, který je velice rafinovaně zpracován, vyryt a autorsky vytištěn.

Humor Jiřího Slívy více pohladí. Jeho přesná liniová kresba je blízká karikatuře – ve své jednoduchosti a sdělnosti. Humorné napětí vzniká propojením dvou protikladných světů. Jiří Slíva se pohybuje nejvíce v litografii, tato technika nejlépe odpovídá jeho kresebným schopnostem.

Jako hosté jsou k výstavě přizváni dva výtvarníci, kteří s motivem humoru systematicky pracují – Zdenka Hušková a Filip Buryán.“

Pavel Piekar

~

Světlo a Stín

• vernisáž středa 9. 8. 2023 v 17 hod.
• komentovaná prohlídka 23. 8. 2023 v 17 hod.
• termín výstavy: 10. 8. – 3. 9. 2023

Světlo – stín je na počátku vytváření obrazu, který na rovině základní plochy, chce vytvořit iluzi trojrozměrného objektu a prostoru. Je vlastní oběma technikám, grafice i fotografii. Záleží pak na autorovi, co si z nich vybírá, co je pro jeho sdělení důležité. Fotografie může být inspirací, základem, který je možné interpre tovat, převyprávět různými grafickými technikami. Už samotné rozhodnutí jakou klasickou techniku zvolit, proměňuje smysl zobrazovaného sdělení. Obraz, vytvořený světlem a stínem, se může měnit na linie nebo body, a prostor je pak konstruován překrýváním čar a ploch. V některých grafikách se body mění na strukturu, která je modelována stíny.

Zajímavá je poměrně častá inspirace fotografií detailu, který může pak být i zjednodušován, až ke geometrické abstrakci. Jde často o detaily technické, ale na výstavě můžeme najít i detaily organické. Fotografie se někdy zdá být jistotou v zachycení okamžiku, ulpívajícího pohledu, zvěčnění chvíle. Někteří vystavující autoři ale okamžik, chvíli, tvar, zmnožují, zdůrazňují trvání, nebo jinde naznačují pohyb, proměny situace. S popřením jednoho znázorněného okamžiku je možné vystavět sdělení o proměnách stejného, o násobení jednotlivého, o časovém průběhu.

Mísení technik je dnes samozřejmostí., stejně jako propojení klasických technik s novými médii. Některé vystavené grafiky jsou založené na kontrastu fotografie a kresby, nebo otisku a kresby, jindy na protikladech mechanického – technického a spontánního – přirozeného.

Fotografie a grafika, kde začíná grafika a kde fotografie? Kde jsou hranice těchto technik? Jedna přechází v druhou, ovlivňují se. Někdy je fotografie základem grafiky, může být předlohou k nové interpretaci, k novému zkoumání, jak vytvořit obraz jinou technikou, jiným médiem. Mění se materiál, na který se tiskne, barvy, formát i detail. Některé postupy, jsou nebo byly společné pro fotografii, stejně jako pro grafiku. Propojení klasických grafických technik s novými technologiemi pak přináší jiné možnosti a podněty. Výstava je dokladem prolínání různých technik a postupů. Ukazuje některé z možností pohybu mezi oběma technikami. Chce zdůraznit, jak důležité a cenné je rozhodnutí jednotlivých autorů, co a jak chtějí znázornit, co sdělit. Každý tisk je jedinečný a zvláštní, vznikl ze zkušeností, dovedností a přesvědčení autora, který s námi chce obrazem komunikovat.

Jaroslava Severová

~

 

VÝSTAVY MIMO GALERII HOLLAR

Nekonečný prostor: dojem nebo realita? 

Novoměstská radnice, Galerie Ve Věži, Karlovo náměstí 1/23, Praha 2

DIMENZE

 Orlická galerie, Rychnov nad Kněžnou, II. patro Kolowratského zámku, Kolowratská 1

•••

Členové Hollaru a známková tvorba

• vernisáž středa 12. 7. 2023 v 17 hod.
• komentovaná prohlídka 26. 7. 2023 od 17 hod.
• termín výstavy: 13. 7.–6. 8. 2023

• kurátor výstavy: Pavel Sivko

Pokud zapátráme v historii známkové tvorby, mezi prvními tvůrci najdeme právě členy spolku Hollar, ať už to byl Max Švabinský, V. H. Brunner, později Karel Svolinský, Jaroslav Šváb, Bedřich Housa a dále Josef Liesler, Jiří Švengsbír, Václav Sivko, Vladimír Lukavský, Ivan Strnad, Josef Herčík, Rostislav Vaněk, Oldřich Kulhánek, Vladimír Suchánek a tak dále, a tak dále.

Tato výstava si vytkla za úkol zmapovat podíl současných členů SČUG Hollar na tvorbě známek. Každý z vystavujících si již vytvořil, řekl bych, svébytný rukopis, jehož autorství je natolik výrazné, že podle známek lze rozpoznat i autora – jako například výrazné kresby portrétů od Evy Haškové nebo malebně zpracované krajiny či hrady a zámky Adolfa Absolona; známky Martina Srba, kde se ukáže jeho mistrovství v ryteckém přepisu historických grafik do formátu známky; detailně provedené technické kresby starých strojů Milana Bauera; jednoduchý, přitom výrazný autorský rukopis poetických kreseb Anny Khunové; schopnost Jana Kavana či Pavla Sivka přistoupit k námětu vždy s novým pohledem ztvárnění. Věcně, s perfektní kresbou, si umí vybrat motiv – také díky znalostem z historie –Karel Zeman; jemná, lehce nahozená kresba, která ale dovede plasticky vyjádřit postavu i tělo zvířete, to jsou známky Ladislava Kuklíka. Známky Dušana Kállaye, vždy s dobře vymyšleným motivem virtuozní kresbou, která je rozhodující součástí výsledné podoby známky. A pak je tu opravdu již na první pohled rozpoznatelná velmi originální kresba Jiřího Slívy, která svým humorem zaujme snad každého.

Jako hosté se této výstavy účastní již známí autoři současných známek Libuše a Jaromír Knotkovi, jejichž známkové aršíky, ať už s motivy flóry či fauny, jsou malými grafickými díly – a proto jsou velmi vyhledávané nejen mezi sběrateli známek. Nakonec je třeba zmínit známky Jana Mageta, opět s výrazně komponovanými motivy, které jsou zdůrazněné použitou formou, jež plně odpovídá obsahu.

Je to prostě výstava, která chce ukázat dnešní napojení na práci našich předchůdců. A já věřím, že všichni zúčastnění autoři jsou jejich dobrými pokračovateli.

Pavel Sivko

~

Budeme se těšit na setkání ♥

VÝSTAVA V GALERII HOLLAR

PŘÍBĚHY

Tomáš Hřivnáč • Michal Novák • Lenka Štěpaníková

vernisáž ST 7. 6. od 17 hod
komentovaná prohlídka ST 28. 6. od 17 hod
8. 6. – 9. 7. 2023

kurátorka: Barbora Vlášková

Napříč dějinami umění se můžeme setkat s nespočtem děl, za nimiž se skrývají mnohé příběhy a osudy jejich tvůrců.
Své příběhy prostřednictvím grafik nabízí trojice výtvarníků – Tomáš Hřivnáč, Michal Novák a Lenka Štěpaníková. Kromě tradičních technik hlubotisku (zvláště suché jehly a leptu) a námětové příbuznosti je spojují především přátelské vztahy. Ve snaze dosáhnout kompozičního a výrazového maxima prolínají technickou a kresebnou dokonalost s promyšlenou barevností a hrou světla a stínů.

Tvorba Tomáše Hřivnáče je neodmyslitelně spojena se smyslností a rafinovaností ženského těla – s jeho intimitou, liniemi a plností tvarů. Zobrazuje ženské akty podněcující fantazii – ženy vášnivé, tajemné a dráždivé. Nikdy však lascivní či podbízivé.

Inspirací Michala Nováka jsou především literatura a hudba. Vážná i moderní. Motivy, postavy a „příběhy“ často klade do dvou paralelních rovin, které nestojí v protikladu, ale vytváří v komponovaném obrazu vzájemný soulad. Na tiscích Michala Nováka se setkáme například s Franzem Kafkou, Bohumilem Hrabalem, Věcí Makropulos, či Donem Quijotem. U děl s hudebními motivy s Johannem Sebastianem Bachem, Jimi Hendrixem, Leonardem Cohenem, či skupinami The Doors, The Rolling Stones a Pink Floyd.

Subtilní kresebný projev a precizní schopnost použití šerosvitné modelace dominuje tvorbě Lenky Štěpaníkové, která preferuje techniku suché jehly. Polarita světelných režimů podpořená monochromatičností tisků prohlubuje intenzitu prožitku z grafického díla. Námětová složka, čerpající převážně z biblických příběhů, či humanitní literatury, stojí především na dokonale propracovaném psychologickém efektu portrétu.

Magické číslo 3

• vernisáž ST 3. 5. 2023 v 17 hod.

•  komentovaná prohlídka s Janou Šindelovou a autory 25. 5. 2023 v 17 hod.
•  termín výstavy: 4. 5. – 4. 6. 2023

• kurátor: Ondřej Michálek
• vystavují: Aubrechtová, Bakule Malá, Beneš, Benešová, Beránek, Blaha, Braun, Budíková, Bujárková, Černý, Falušiová, Fiala, Filipovovová, Gebauer, Hapl, Heřmanová, Holoubek, Hora, Hraba, Ismail, Janáček, Janůjová, Jiřičková, Kahuda Klokočková, Kavan, Kocman, Kotková, Králová, Michálek, Ovčáček, Ovčáčková, Palečková, Piekar, Polcar, Přibyl, Raudenský, Růžičková, Sivko, Slíva, Storchová, Svoboda, Šechtlová, Severová, Sibinský, Šindelová, Štosková, Vápenková, Velíšek, Vilhelmová, Vlasáková, Vojtová; host: Manuela Pfrunder

~

Do každej izby tri ostré hvizdy.
Jan Vodňanský

Zadat téma bývá prospěšné. Ti, kdo jsou už unaveni svobodou, po něm sáhnou, protože jim nabídne „gravitaci“ a soustředění, aniž by jim svobodu bralo. Neomezený prostor a bezbřehost najednou získají břehy. Ty však nemají charakter svodidel, která zamezí pádu mimo daný směr; od břehů se naopak můžeme odrazit a v našem případě přijmout nabídku ke společnému přemýšlení o tom, jak využíváme rétorických a vizuálních schémat, jak promýšlíme obsah kompozic a jestli náhodou se ta naše promýšlení nepodobají, protože v jejich pozadí jsou společná východiska i metody, jak dospět k výsledku.

Princip trojice, trojjedinosti, trojúhelníku a všech dalších myšlenkových vzorců použití tohoto čísla se obsedantně vrací. Používáme jej v našich promluvách, kterým dodávají punc moudrosti, je úsporným principem, díky němuž se může kompozice rozhýbat, nebo naopak zklidnit v symetrii nebo také svými třemi dimenzemi vyjít do prostoru.

Číslo tři má zřejmě pro každého jiný půvab. Někdo je považuje za krátkou zastávku a počítá dál a dál, jinému postačí dospět právě jen sem, protože se vše podstatné už stalo. Věřím, že také v imaginaci návštěvníků výstavy toto téma získá další pokračování.

kurátor výstavy Ondřej Michálek

Eva Vlasáková | Putování tam a tady

•  vernisáž ST 5. 4. 2023 v 17 hod.
úvodní slovo kurátora PhDr. Jiřího Machalického
na saxofon zahraje prof. Jiří Hlaváč

•  komentovaná prohlídka s autorkou ST 26. 4. 2023 v 17 hod.
•  termín výstavy: 6. 4. – 30. 4. 2023

FOTOGRAFIE
~
Eva Vlasáková užívá široký rejstřík výrazových prostředků, zasahuje do několika výtvarných oblastí od ilustrace, volné kresby, až k objektům a instalacím. V poměrně malém prostoru Galerie Hollar se jí daří všechny tyto složky její tvorby propojit, což není snadný úkol. Koncepci vymyslela tak, aby působila vyváženě a aby všechny součásti souzněly. Představují se tu soubory různorodých kreseb, které vyjadřují, jak umělkyně reaguje na svět kolem nás. Má cit pro ornament, který propojuje se zjednodušenými figurami. Projevuje bohatou představivost, užívá jednoduché znaky a symboly, které vystihují její vztah k současné skutečnosti. Uplatňuje výraznou zkratku, v její tvorbě se prolínají rozmanité, někdy i zdánlivě nespojitelné motivy. Má vyhraněný smysl pro řazení jednotlivých prvků, čímž dosahuje působivého celku, v němž se jeho součásti vzájemně podporují. Zajímavé jsou strukturální kresby, ve kterých se prostupují a překrývají energické křivky. V nich umělkyně přemítá nad přírodními procesy, které pak vystihuje černobílými skvrnami a liniemi. V „mapách“ se zabývá krajinou. V nich se můžeme na svět kolem nás podívat z ptačí perspektivy, vnímat jeho reliéf s viditelnými zásahy naší civilizace, která přetváří jeho podobu a rozděluje ho podle našich pravidel. V instalacích Eva Vlasáková opět vychází z přírody, jako by ji znovu vytvářela ve výstavních interiérech. Ty si ráda volí tak, aby souzněly s jejími představami, aby se s nimi propojila historie vybraných míst, často zasažených procesy opotřebení a stárnutí. V objektech projevuje až surrealistickou nebo spíš dadaistickou imaginaci v náhodných a nečekaných souvislostech mezi prvky, které pak ve vzájemných kontrastech tvoří přirozenou součást celku. Papírové masky vnášejí do jejího projevu magii šamanů mimoevropských kultur a národů nebo snad kouzlo karnevalů. V kresbách často nechybí groteskní zabarvení reagující na vztahy v dnešní společnosti. Autorka rovněž pracuje se sklem – v tomto křehkém materiálu, jímž prostupuje světlo, ožívají fantaskní podoby zvířat. Eva Vlasáková má smysl pro vyváženou skladbu kreseb, objektů i instalací, dokáže je spojovat do celků, znásobujících jejich účinky.

Jiří Machalický

FB událost → https://fb.me/e/158hoRZmt

grafická úprava Rostislav Vaněk

Civitas Natura | Limity přirozeného stavu 

• PERIMETR SERIGRAFIE •

Současná slovenská serigrafie ze sbírek Mezinárodního serigrafického sympozia Ostrava 2014–2022

vernisáž: 7. 12. 2022 od 17:00

8. 12.–23. 12. 2022 | Galerie Hollar

kurátorka výstavy: Vilma Hubáčková

DOPROVODNÝ PROGRAM
středa 14. 12. 2022 v 17:30 – komentovaná prohlídka s Vilmou Hubáčkovou a některými autory

CENY ZA KOMORNÍ GRAFIKU

Cenu Sdružení českých umělců grafiků Hollar získal Jiří Hanuš.

Cenu Nadace Hollar získala Eva Vápenková.

Cenu Spolku sběratelů a přátel exlibris získala Marie Michaela Šechtlová.

FOTOGRAFIE

Mikoláš Axmann, Bronislava Bakule Malá, Milan Bauer, Libor Beránek, Patrik Braun, Irena Bujárková, Dušan Černý, Dagmar Dolíhalová, Lenka Falušiová, Vladimír Gebauer, Michala Gorbunovová, Jiří Hanuš, Eva Hašková, Barbora Heřmanová, František Hodonský, Pavel Hora, Helena Horálková, Jana Hubatková, Nanako Ishida, Said Ismail, Eva Jakubcová, Zbyněk Janáček, Jarmila Janůjová, Oldřich Jelen, Dušan Kállay, Lenka Kahuda Klokočková, Robin Kaloč, Jan Kavan, Bedřich Kocman, Jan Kocman, Markéta Králová, Alena Laufrová, Martin Manojlín, Hana Mičková, Ondřej Michálek, Martin Mulač, Lubomír Netušil, Pavel Piekar, Miroslav Pošvic, Martin Raudenský, Josef Saska, Anastasia Serdyuk, Jaroslava Severová, Marek Sibinský, Pavel Sivko, Jiří Slíva, Jan Šafránek, Marie M. Šechtlová, Jana Šindelová, Kamila Štanclová, Petr Štěpán, Andrea Štosková, Ester Tajrychová, Eva Vápenková, Martin Velíšek, Alex Vido, Lenka Vilhelmová, Eva Vlasáková, Josef Werner

V rámci vernisáže budou vyhlášeni laureáti Ceny za komorní grafiku Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Ceny za komorní grafiku Spolku sběratelů a přátel exlibris a Ceny za komorní grafiku Nadace Hollar.

Přehlídka komorní grafiky se stala oblíbenou předvánoční akcí Galerie Hollar, bývá příjemným zakončením jejího ročního výstavního programu. Letošní ročník se trochu liší od těch předcházejících. Nevrací se tolik do minulosti, zahrnuje kratší časový úsek. Představuje maloformátové grafické práce umělců a umělkyň z Hollaru vytvořené v letech 2020–2022. Z výsledků ankety, které měli možnost zúčastnit se vystavující grafici a grafičky, vyplývají zajímavé postřehy. Práce v malém grafickém formátu autory nelimituje po stránce technologické ani tematické. Vyžaduje ale značné soustředění, klade větší důraz na detail, což zvyšuje nároky na jemný a precizní způsob zpracování tiskové matrice. Pro někoho představuje malý formát možnost zachytit prvotní myšlenku, okamžitý pocit, deníkový záznam nebo dílčí kompoziční nápad, který rozpracuje prostřednictvím většího cyklu anebo na velké ploše. Pro jiného je drobný formát hlavním výtvarným médiem. Důvodem k vytváření komorní grafiky bývá i praktická stránka, tedy nižší náklady na realizaci a tisk, přijatelná cena, menší prostorové nároky při ukládání a snadnější adjustování. Tím se otevírá možnost dostupnosti originální grafiky pro široký okruh zájemců, diváků a sběratelů. Kromě toho, že jim komorní grafika přináší osobní potěšení, její snadná distribuce a expanze přispívá k udržování povědomí o grafickém umění a rozmanitých technikách.

Vilma Hubáčková, kurátorka výstavy