Civitas Natura | Limity přirozeného stavu 

• PERIMETR SERIGRAFIE •

Současná slovenská serigrafie ze sbírek Mezinárodního serigrafického sympozia Ostrava 2014–2022

vernisáž: 7. 12. 2022 od 17:00

8. 12.–23. 12. 2022 | Galerie Hollar

kurátorka výstavy: Vilma Hubáčková

DOPROVODNÝ PROGRAM
středa 14. 12. 2022 v 17:30 – komentovaná prohlídka s Vilmou Hubáčkovou a některými autory

CENY ZA KOMORNÍ GRAFIKU

Cenu Sdružení českých umělců grafiků Hollar získal Jiří Hanuš.

Cenu Nadace Hollar získala Eva Vápenková.

Cenu Spolku sběratelů a přátel exlibris získala Marie Michaela Šechtlová.

FOTOGRAFIE

Mikoláš Axmann, Bronislava Bakule Malá, Milan Bauer, Libor Beránek, Patrik Braun, Irena Bujárková, Dušan Černý, Dagmar Dolíhalová, Lenka Falušiová, Vladimír Gebauer, Michala Gorbunovová, Jiří Hanuš, Eva Hašková, Barbora Heřmanová, František Hodonský, Pavel Hora, Helena Horálková, Jana Hubatková, Nanako Ishida, Said Ismail, Eva Jakubcová, Zbyněk Janáček, Jarmila Janůjová, Oldřich Jelen, Dušan Kállay, Lenka Kahuda Klokočková, Robin Kaloč, Jan Kavan, Bedřich Kocman, Jan Kocman, Markéta Králová, Alena Laufrová, Martin Manojlín, Hana Mičková, Ondřej Michálek, Martin Mulač, Lubomír Netušil, Pavel Piekar, Miroslav Pošvic, Martin Raudenský, Josef Saska, Anastasia Serdyuk, Jaroslava Severová, Marek Sibinský, Pavel Sivko, Jiří Slíva, Jan Šafránek, Marie M. Šechtlová, Jana Šindelová, Kamila Štanclová, Petr Štěpán, Andrea Štosková, Ester Tajrychová, Eva Vápenková, Martin Velíšek, Alex Vido, Lenka Vilhelmová, Eva Vlasáková, Josef Werner

V rámci vernisáže budou vyhlášeni laureáti Ceny za komorní grafiku Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Ceny za komorní grafiku Spolku sběratelů a přátel exlibris a Ceny za komorní grafiku Nadace Hollar.

Přehlídka komorní grafiky se stala oblíbenou předvánoční akcí Galerie Hollar, bývá příjemným zakončením jejího ročního výstavního programu. Letošní ročník se trochu liší od těch předcházejících. Nevrací se tolik do minulosti, zahrnuje kratší časový úsek. Představuje maloformátové grafické práce umělců a umělkyň z Hollaru vytvořené v letech 2020–2022. Z výsledků ankety, které měli možnost zúčastnit se vystavující grafici a grafičky, vyplývají zajímavé postřehy. Práce v malém grafickém formátu autory nelimituje po stránce technologické ani tematické. Vyžaduje ale značné soustředění, klade větší důraz na detail, což zvyšuje nároky na jemný a precizní způsob zpracování tiskové matrice. Pro někoho představuje malý formát možnost zachytit prvotní myšlenku, okamžitý pocit, deníkový záznam nebo dílčí kompoziční nápad, který rozpracuje prostřednictvím většího cyklu anebo na velké ploše. Pro jiného je drobný formát hlavním výtvarným médiem. Důvodem k vytváření komorní grafiky bývá i praktická stránka, tedy nižší náklady na realizaci a tisk, přijatelná cena, menší prostorové nároky při ukládání a snadnější adjustování. Tím se otevírá možnost dostupnosti originální grafiky pro široký okruh zájemců, diváků a sběratelů. Kromě toho, že jim komorní grafika přináší osobní potěšení, její snadná distribuce a expanze přispívá k udržování povědomí o grafickém umění a rozmanitých technikách.

Vilma Hubáčková, kurátorka výstavy

Výstavy probíhající mimo Galerii Hollar:

HOLLAR – napříč generacemi | Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy

Aphrodíté TODAY | Athény, G. Gounaropoulos Museum

XXVIII. Festival komorní grafiky (repríza výstavy) | Spolkový dům – Kutná Hora

‏

Jubilanti Hollaru 2023

ST 4.1.2023 | 17:00 – vernisáž výstavy v Galerii Hollar
kurátorky: Ditta Jiřičková, Jana Šindelová

5.1.–29.1.2023

ST 18.1.2023 | 17:00 – komentovaná prohlídka s některými autory a kurátorkami výstavy

FOTOGRAFIE 

•

Miloslav Nováček, Květa Pacovská, Alois Mikulka, Eduard Ovčáček, Blanka Stehlíková, Marie Filippovová, Dana Puchnarová, Petr Hampl, Eva Vlasáková, Jarmila Janůjová, Dušan Kállay, Pavel Sivko, Bohunka Waageová, Petr Štěpán, Xénia Hoffmeisterová, Šimon Brejcha, Pavel Hora, Martin Raudenský, Martin Velíšek, Bedřich Kocman, Lenka Falušiová, Hana Mičková, Martin Mulač

•

Jako každoročně, scházíme se zde, abychom společně oslavili životní jubilea
a půljubilea našich milých kolegů a kolegyň, jejichž data narození pěkně rezonují s léty od roku 1928 až do roku 1988… kdy na konci jejich letopočtů vidíme osmičku nebo trojku…

Myslím, že tato, již tradiční setkání na začátku kalendářního roku, kterými měsíční, výstavní cykly Hollaru začínají, jsou skvělými ohnisky spojení mezi generacemi. Vystavená díla jednotlivých autorů zároveň dávají dárek i nám všem.

Tyto generace pojí přátelské soužití, nás pak oslovují aspekty jejich grafické tvorby, které   i v kontrastních polohách přístupů určuje prvořadý zájem
o „sdělení nesdělitelného“, jak minulý rok ve svém úvodu krásně psala kurátorka Jana Šindelová. Úcta ke kořenům tradice se snoubí s otevřeností Hollaru k novým výrazovým a technologickým přístupům. Rozmanitost autorských rukopisů představuje to nejlepší ze současné grafiky. Krása kresebné virtuozity zobrazení přírodních motivů je vystavena vedle abstrahujících, geometrických tendencí, které si pohrávají s významy zobrazených struktur a znaků. Bohatě vizuálně vyprávějící ilustrační motivy, lidská figura a křehkost tělesnosti, stojí vedle tisku mohutně strukturálního. Citový zážitek podtrhují barvy, jejichž valéry často umožňuje vyjevit jenom citlivé přenesení použité grafické techniky do excelentního tisku na nádherném papíru. Gestický projev originální malby můžeme vnímat vedle promyšleného konceptu jednotlivých listů v sérii obrazového vyjádření.

„Otcové zakladatelé“ sdružení byli výhradně muži. Ženy se do veřejného života začaly zapojovat pomalu a později. Ženy tvůrkyně ve větší míře ještě později… V současnosti již nikdo kvalitu jejich tvorby nezpochybňuje, v kolekci jubilantek jsou zastoupeny nepřehlédnutelně.

Galerie Hollar má své pevné místo v pražském kulturním životě. Sdružení trvá, s malým přerušením, přes sto let. Umístění galerie na nábřeží Vltavy s výhledem na Pražský hrad je navýsost mimořádné. Vždyť tento pohled je ikonický i pro kulturní veřejnost z celého světa. Intimita výstavního prostoru galerie, v tomto velkolepém zarámování, spojuje minulost s přítomností, předává krásu výtvarných děl z pokolení na pokolení a uchovává jejich odkaz ve tvorbě současníků.

Ditta Jiřičková

•

Těšíme se na vaši návštěvu Galerie Hollar

repríza výstavy

XXVIII. FESTIVAL KOMORNÍ GRAFIKY SČUG HOLLAR

Spolkový dům, Lierova 146, Kutná Hora

vernisáž 7.1.2023 v 17:00, komentovaná prohlídka výstavy v 17:30

kurátorky: Vilma Hubáčková, Alena Laufrová

8.1. – 30.1. 2023

Mikoláš Axmann, Bronislava Bakule Malá, Milan Bauer, Libor Beránek, Patrik Braun, Irena Bujárková, Dušan Černý, Dagmar Dolíhalová, Lenka Falušiová, Vladimír Gebauer, Michala Gorbunovová, Jiří Hanuš, Eva Hašková, Barbora Heřmanová, František Hodonský, Pavel Hora, Helena Horálková, Jana Hubatková, Nanako Ishida, Said Ismail, Eva Jakubcová, Zbyněk Janáček, Jarmila Janůjová, Oldřich Jelen, Dušan Kállay, Lenka Kahuda Klokočková, Robin Kaloč, Jan Kavan, Bedřich Kocman, Jan Kocman, Markéta Králová, Alena Laufrová, Martin Manojlín, Hana Mičková, Ondřej Michálek, Martin Mulač, Lubomír Netušil, Pavel Piekar, Miroslav Pošvic, Martin Raudenský, Josef Saska, Anastasia Serdyuk, Jaroslava Severová, Marek Sibinský, Pavel Sivko, Jiří Slíva, Jan Šafránek, Marie M. Šechtlová, Jana Šindelová, Kamila Štanclová, Petr Štěpán, Andrea Štosková, Ester Tajrychová, Eva Vápenková, Martin Velíšek, Alex Vido, Lenka Vilhelmová, Eva Vlasáková, Josef Werner

Předchozí výstava: Silkscreen Blues

.

Výstavy probíhající mimo Galerii Hollar:

HOLLAR – napříč generacemi | Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy

Aphrodíté TODAY | Athény, G. Gounaropoulos Museum

•

Předchozí výstava v Galerii Hollar: Mladá grafika : GENERACE 201522-202103

•

SILKSCREEN BLUES

Současná česká serigrafie ze sbírek Mezinárodního serigrafického sympozia Ostrava 2014–2022

druhá část třídílného výstavního cyklu ISSO představující současnou polskou, českou a slovenskou serigrafickou scénu

•

Kurátorský tým: Róbert Makar, Patrik Ševčík, Andrea Uváčiková, čestný kurátor Eduard Ovčáček

Vernisáž: ST 12. 10. 2022 v 17 h | Galerie Hollar

Výstava potrvá do 6. 11. 2022.

Facebook: https://www.facebook.com/events/428061429470666

VYSTAVENÁ DÍLA: http://hollar.cz/aktuality/silkscreen-blues-2/

•

Fanis Anacidis, Pavel Albert, Daniel Balabán, Zuzana Bartošová, Šimon Brejcha, Josef Daněk, Jan Drozd, František Filipi, Veronika Gabrielová, Pavel Hayek, Eduard Halberštát, Zbyněk Janáček, Lubomír Jarcovják, Bedřich Kocman, Pavel Korbička, Gregor Eldarb / František Kowolowski, Iva Krupicová, Laura Limbourg, Mira Macík, Jiří Matějů, Jan Měřička, Miloš Michálek, Ondřej Michálek, Jakub Novák, Gabriela Nováková, Libor Novotný, Berenika Ovčáčková, Eduard Ovčáček, Václav Rodek, Ivo Sedláček, Marek Sibinský, Petr Stanický, Ivo Sumec, Jakub Špaňhel, Vladimír Škoda, Marek Ther, Martin Zet

HOSTÉ* : Zdeněk Kučera (SWO 1997), Martin Adamec (SWO 1998), Petr Pastrňák (SWO 2001)

SPECIÁLNÍ HOST: Aleš Svoboda

* Hosté, účastníci Serigrafie workshop Ostrava (SWO), pořádaných v letech 1997 – 2001 Katedrou výtvarné tvorby Ostravské univerzity (Eduard Ovčáček, Zbyněk Janáček)

•

ISSO: KONtexty o sympóziu

Medzinárodné serigrafické sympózium Ostrava / International Symposium of Serigraphy Ostrava (ISSO) je sympózium, ktorého technické a technologické rozpätie je definované grafickou technikou sieťotlače a jej variácií. Sympózium sa koná na Katedre grafiky a kresby Fakulty umění Ostravské univerzity a jeho počiatky sa datujú do roku 2013. S podobnou aktivitou však organizátori začali už koncom 90. rokov (1997–2001) pod názvom SWO (Serigraphy Workshop Ostrava). Po takmer desaťročnej aktivite sa sympózium s novou koncepciou, názvom, skúsenosťami a vybudovaním kvalitného technologického pracoviska vyprofilovalo na úspešný medzinárodný seri-GRAFICKÝ projekt.

Organizátormi a „hlavami“ celého projektu sú prof. Zbyněk Janáček, emeritný profesor Eduard Ovčáček a doc. Marek Sibinský z Fakulty umění Ostravské univerzity. ISSO má bohatú históriu a podobne ako všetky aktívne projekty je v permanentnom vývoji… je tvárny. Sympózium ISSO je o štandardných, ale aj o alternatívnych postupoch v sieťotlači. Nie je o vopred zadaných témach, ani stanovených obsahoch, nie je o konkrétnych termínoch. Je o ucelených a utriedených poznatkoch autorov (s odbornými znalosťami a skúsenosťami) pretavených do tvorivých postupov. Svojou dlhodobou aktivitou si vybudovalo tradíciu a charakter permanentne otvorenej dielne, ktorá je viazaná na život katedry a akademické prostredie.

Medzinárodný projekt ISSO je otvorená platforma stretávania názorov, diskusií a postojov o grafike a grafických princípoch sieťoTLAČE – seriGRAFIE. ISSO je kontinuálny tok myšlienok a osobných vkladov. Je to sympózium, kde sa neustále redefinujú náhľady na aktuálne polohy grafickej tvorby vybraných účastníkov. Do projektu ISSO prichádzajú jednotlivé osobnosti výtvarného/umeleckého sveta Európy. Sú to osobnosti so svojim individuálnym programom a autentickými skúsenosťami v grafickom médiu. To prináša do projektu neustále prehodnocovanie a obohacovanie diskurzu celej kolekcie sieťotlačových grafických listov ISSO.

Silným obohatením projektu sú „Noví prizvaní“ a permanentne sa „vracajúci“ tvorcovia, ktorí prinášajú nové postoje, ktorí dopovedajú príbeh sieťotlače – príbeh projektu. Tak sa vytvára „dramaturgia kolekcie ISSO“.

Sympoziálny charakter predurčuje výstupy, ktoré sú často na báze experimentu.

Okrem rôznych technických princípov je ISSO originálny najmä rozmanitosťou spracovaných tém. Pridanou hodnotou je kultúrna výmena, ako aj roviny lokálnej špecifickosti, rôznorodosti a kultúrnej rozmanitosti. V otvorenom grafickom projekte je priestor na vytváranie pedagogickej diskusie o vyučovaní grafických princípov a grafických techno–lógii. Logika techniky a technika logických postupov posilňuje technoLogické zázemie pedagogického procesu.

O úspešnosti projektu hovorí bohatá kolekcia grafík vytvorená účastníkmi z rôznych krajín (Čiech, Poľska, Slovenska…) K tomu treba, okrem kvalitného technologického pracoviska, spomenúť aj zručnosť dielenského majstra Luboša Dvořáka, dlhoročného technologického garanta kvality sieťotlačových diel.

(Róbert Makar, Patrik Ševčík)

Projekt je realizován s finanční podporou statutárního města Ostravy a firmy Visma, dále za laskavé finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy a Městské části Praha 1.

předchozí výstava: Made in Luxembourg | výstava lucemburského grafického spolku Empreinte

(k navštívení v Galerii Hollar do 26. 6. 2022)

výstava Printed Voices from CZECHIA (16. 7. – 17. 9. 2022, Cincinnati, Ohio): http://hollar.cz/aktuality/printed-voices-from-czechia-16-7-17-9-2022-ohio/

.

NADĚŽDA SYNECKÁ : ČIRÉ VĚDOMÍ

vernisáž: ST 29. 6. 2022 v 17 h | Galerie Hollar

výstava potrvá do 31. 7. 2022

kurátorka výstavy: Alena Laufrová

facebook: Naděžda Synecká FB

fotodokumentace: http://hollar.cz/fotogalerie/nadezda-synecka-cire-vedomi/

https://ceskegalerie.cz/cs/zpravy/cire-vedomi-nadezdy-synecke

DOPROVODNÝ PROGRAM: st 13. 7. 2022 v 17 h – komentovaná prohlídka s Alenou Laufrovou, synem Naděždy Synecké Štefanem Sukupem a uměleckým tiskařem Milanem Dřímalem

•

⋅ Naděžda Synecká – grafička s výjimečně širokým záběrem v životě a tvorbě ⋅

Její pohled na život a svět zprvu ovlivňuje křesťanská mystika později východní filozofie, které zásadně působí i na autorčin umělecký výraz. Od mládí do konce života se věnuje a studuje historii, filozofii, poezii, duchovní literaturu, astronomii i přírodní vědy.

Od reálných témat (architektura, figura, antické motivy, zvířata, příroda) se časem odklání a díky celoživotní intenzivní duchovní praxi, nikoliv pouze romantickému zájmu, u ní dochází k propojení života s grafickým směřováním. Dostává se k symbolice základních tvarů, jako je především kruh a elipsa, jejichž komponováním a kombinací, společně s motivem světla v duchovním smyslu slova, ohledává možnosti sebevyjádření. Grafické listy Naděždy Synecké se stávají meditacemi nad vesmírnými silami, přírodními zákony i hlubinami lidského nitra.

Z klasického leptu přechází ke kombinované technice. Suchou jehlu obohacuje o tisk ze šablon z papíru, dokresluje pastelkou. Nechává se vést svojí intuicí, závěrečnou kresbou podporuje energii a účinek tištěného díla.

Jejím nepostradatelným „parťákem“ se stává tiskař Milan Dřímal. Díky jeho zkušenostem a oddanosti řemeslu ve spojení s invencí autorky se v grafické dílně rodí monumentální listy malého nákladu (1–5 ks).

Naděžda Synecká je neúnavnou experimentátorkou toužící po prolnutí vlastního filozofického nazírání s tvaroslovím, které odpovídá jejím výtvarným představám. V zásadní spolupráci s  Milanem Dřímalem hledá možnosti autentické grafické výpovědi. Nepodléhá okolním vlivům, uplatňuje svůj kreslířský talent, cit pro prostor a perspektivu.

•

Sama o své činnosti říká: „Zabývám se barevným experimentálním tiskem. Usiluji o zachycení nezachytitelného, uchopení neuchopitelného. Miluji život, který je úžasným zázrakem. Tvořím s tiskařem přímo v dílně, jde mi o přesah toho, co člověk zná, co není změřitelné a co nemůžeme pochopit a ani vyslovit. Tento způsob tvorby přímo na místě nejvíce odpovídá principu života v jeho neustálé proměnlivosti. Dříve jsem hodně dělala zvířata, tvořila jsem v duchu fantaskního surrealismu, nyní je mým tématem vesmír, který je plný neznámých bytostí. Snažím se o zachycení světla a zvláštní atmosféry nejednoznačného a nekonečného vesmíru. Vytvářím vždy pouze několik tisků, které se také mezi sebou liší barevností nebo v detailu. Jsou tedy všechny originály.“

Grafička, pro niž se dlouholeté cvičení jógy stalo nedílnou součástí života, žije duchovním životem (svědkem jsou i četné deníkové záznamy a poznámky ke skicám). Klade si zásadní otázky existence, touží po absolutnu a v souladu s tím neúnavně vytváří své meditativní kompozice.

Naděžda Synecká je ojedinělým zjevem současné grafiky. Její filozofický postoj k existenci a vlastní tvůrčí práce tvoří obdivuhodný celek.

Je zarážející, že jí dosud nebyla věnována zasvěcená monografie a velká retrospektivní výstava, která by ukázala celé její obsáhlé dílo vzácné jednoty a směřování k zásadním otázkám po smyslu života a jeho plného vnímání a prožívání…

(Alena Laufrová, kurátorka výstavy)

•

Naděžda Synecká (23. 8. 1926 – 11. 9. 2021)

V roce 1963 se stává členkou SČUG Hollar a od roku 2000 vystavuje každoročně také jako členka Nového sdružení abstraktních malířů Praha.

Vystavuje doma i v zahraničí, pravidelně se zúčastňuje mezinárodních přehlídek grafiky například v Hamburku, Vídni, Florencii, Praze, Berlíně, Krakově a mnoha dalších. Za svoji tvorbu obdržela 4x ocenění na soutěži Grafika roku v Praze (v roce1995 to byla Hlavní cena), dále získala čestná uznání za Malé formy a kolekce exlibris v Banské Bystrici, Frederickshavenu a Malborku. V roce 2005 obdržela Cenu Nadace Hollaru a v roce 2009 Cenu poroty Grafix v Břeclavi. Naděžda Synecká vystudovala v letech 1946–50 Akademii výtvarných umění u prof. Vladimíra Silovského, u něhož poté dva roky působila jako asistentka. Další léta coby členka Fondu výtvarných umělců mohla být tzv. na volné noze. Přiřadila se k výrazné skupině grafiček objevujících se od šedesátých let minulého století, jako byla např. Adriena Šimotová, Olga Čechová, Marička Klimovičová, Květa Pacovská, Jaroslava Pešicová, Naděžda Plíšková, Eva Bednářová, Alena Kučerová.

• • •

JIŽNÍ ČECHY očima členů Hollaru (kresby, malby, grafika)

vernisáž: středa 29. 6. 2022 v 17 h

místo konání: Husitské muzeum v Táboře – Galerie Stará radnice

kurátorský tým: Lenka Zajícová, Pavel Piekar

výstava potrvá do 9. 10. 2022

fotogalerie: http://hollar.cz/fotogalerie/jizni-cechy-ocima-clenu-hollaru/

video: https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=pfbid0rZe8VARCDoNF4MASA3XnVhzjRzMuwnEq4ima6RPbYeMynAKdWYaw8ahAkk1RoJAsl&id=100005325558668

Libor Beránek, Tomáš Bím, Jan Blaha, Irena Bujárková, Ladislav Čepelák, Dušan Černý, Lenka Falušiová, Petr Fiala, Marie Filippovová, Renáta Fučíková, Michala Gorbunovová, Petr Hampl, Jiří Hanuš, Eva Hašková, Barbora Heřmanová, Xénia Hoffmeisterová, Pavel Hora, Helena Horálková, Zbyněk Hraba, Nanako Ishida, Said Ismail, Eva Jakubcová, Jarmila Janůjová, Ditta Jiřičková, Jan Kavan, Peter Kollár, Martin Lohnický, Bronislava Bakule Malá, Eduard Milka, Berenika Ovčáčková, Pavel Piekar, Aleš Svoboda, Ladislav Sýkora, Jan Šafránek, Marie M. Šechtlová, Martin Velíšek, Eva Vlasáková, Magdalena Vovsová, Bohunka Waageová

předchozí výstavy, výstavy probíhající mimo Galerii Hollar: Naděžda Synecká : Čiré Vědomí | Jižní Čechy očima členů Hollaru

•

Mladá grafika: GENERACE 201522-202103

Michala Gorbunovová – Jiří Hanuš – Peter Kollár – Iva Krupicová – Zuzana Růžičková

•

vernisáž: ST 7. 9. 2022 v 17 h | Galerie Hollar

doba trvání výstavy: 8. 9. – 2. 10. 2022

kurátorka projektu: Barbora Vlášková

doprovodný program: SO 17. 9. 2022 v 16 h – komentovaná prohlídka výstavy s kurátorkou, diskuse s autory, nahlédnutí do tajů vzniku některých vystavených děl a využitých grafických technik / pořádáno v rámci projektu Zažít město jinak

facebook: https://www.facebook.com/events/597315118514568/

fotodokumentace: http://hollar.cz/fotogalerie/mlada-grafika-generace-201522-202103-2/

•

Výstavní projekt, tradičně mapující originální grafickou tvorbu mladé a střední generace, nabízí příležitost nahlédnout na výběr osobitých realizací pětice autorů, kteří vstoupili do Sdružení českých umělců grafiků Hollar mezi lety 2015–2021.  Díla umělců, kteří jsou výstavně zkušení i naší výtvarné scéně ne zcela známí, dokládají, kam se ubírá současná grafika, ať už vytvářená tradičními technikami, nebo za použití experimentálních metod a materiálů.  V jejich tvorbě lze postihnout individuální jinakost i podobné principy a přístupy.

Se zcela originálními grafickými postupy se setkáme například u Zuzany Růžičkové či Petera Kollára. Ten ve svém díle uplatňuje předchozí fotografické zkušenosti a přetváří je v neotřelé přírodní, krajinné a figurální motivy. Nově se zaměřuje na cyklus linorytů, ve kterých v trojrozměrné, pro grafické medium tolik netypické podobě, zpracovává téma rodiny.  I Zuzana Růžičková posouvá experimentování s technikami tisku na novu úroveň vnímání prostřednictvím svých gázotisků či velkoformátových přenosů abstraktních obrazců ze stěn, které aplikuje na PVC folie.

Sféru tradičnější grafické tvorby reprezentují v technikách mezzotinty, suché jehly či linorytu díla Jiřího Hanuše, který se zabývá nejen grafikou, malbou a kresbou, ale i knižní kulturou.  Nosným tématem jsou mu motivy z oblasti industriálního prostředí, pohybujícího se na hranici reálného světa a fantastických architektonických konstrukcí.

Inspirací Ivy Krupicové jsou zejména kámen a papír. Tyto náměty, ke kterým se přidávají rozsáhlé cykly struktur a siluet, převádí nejen do grafické formy, ale pracuje s nimi i v oboru knižního designu, či jako s volnými objekty.

Výstava v neposlední řadě představí mladou slovenskou autorku Michalu Gorbunovovou. Její, převážně geometricky laděná, abstraktní tvorba vychází především z dokonale zvládnuté kresby v kombinaci s tradičními grafickými metodami i současnou digitální technologií.

Umělecké impulzy autorů nové generace SČUG Hollar i jejich široce zaměřené a progresivní tvůrčí procesy důstojně navazují na více jak stoletou činnost sdružení a napomáhají formovat moderní grafické tendence uvnitř české výtvarné scény.

(Barbora Vlášková, kurátorka výstavy)

Předchozí výstava (k navštívení v Galerii Hollar do 22. 2. 2022): ONDŘEJ MICHÁLEK : NOVÉ ZAHRADY

..

MADE IN LUXEMBOURG

výstava lucemburského grafického spolku EMPREINTE

~

Patrik Bitomsky, Marité Bordas, Marie Dublin-Neys, Mariette Flener, Danielle Grosbusch, Robert Hall, Chantal Hardy, Diane Jodes, Sylvie Karier, Serge Koch, Christiane Linden, Isabelle Lutz, Yvonne Rodesch, Franz Ruf, Yvonne Simon, Marie-Pierre Speltz, Pit Wagner, Anneke Walch, Desirée Wickler

~

vernisáž: ST 25. 5. 2022 od 17 hodin

trvání výstavy: 26. 5. – 26. 6. 2022

kurátor výstavy: Martin Velíšek

tisková zpráva: MADE IN LUXEMBOURG tisková zpráva

FOTOGRAFIE: FOTO Made in Luxembourg

~

MADE IN LUXEMBOURG aneb „LUXOVÁNÍ“

LUXování. Při luxování vysajeme vše, co se nám dostane do cesty. Silný proud vzduchu natáhne dovnitř sběrné nádoby často nejen prach a špínu, ale také ztracené zlaté náušnice, zakutálený šroubek od mixéru, sponku do vlasů… Zaplať Pán Bůh! Je to zázrak! To, co jsme považovali za nenávratně ztracené, se díky vysavači našlo! Obsah sběrné nádoby či sáčku je zvláštní směsicí našeho já. Mísí se v něm špína a prach s drobnými předměty, či jejich částmi, zapadlými do nejzazších koutů našeho domova. V prachu dní se vznášejí fragmenty našeho světa.

19 lucemburských grafiků, sdružených ve spolku Empreinte, představuje v Galerii Hollar svou tvorbu. Je to výběr z prací každého z nich. Je to jakési luxování v jejich ateliérech. Jsou to fragmenty jejich životů, výpověď o jejich světě. A my přitom zjišťujeme, že se tomu našemu překvapivě podobá. Fantazie je totiž vždycky ohraničená pouze myslí každého z nás, ale nikdy státní hranicí. A tak je setkání s grafikami „vysátými“ z ateliérů lucemburských grafiků vlastně velmi bezprostřední a samozřejmé.

Luxování je ale také jakási slovní hříčka. Odkazuje ke zkratce malého velkovévodství – Lucembursko, anglicky Luxembourg, zkratkou LUX – s nímž nás pojí společná minulost. A odkazuje také k různým zpodstatnělým slovesům – rozmlouvání, představování, hostování… Výstava je tedy jakýmsi rozmlouváním s Lucemburskem, s jeho umělci, grafiky. Je to představení jejich tvorby. Je to hostování lucemburského sdružení

~

EMPREINTE

Grafická dílna Empreinte byla založena v roce 1994 z iniciativy Bo Halbirka, dánského grafika a malíře. Dnes, téměř 30 let po svém vzniku, je Empreinte stále jediným spolkem-kolektivní dílnou grafiků v Lucemburském velkovévodství. Představuje dynamické místo setkávání, pořádá výstavy a podílí se na kulturních akcích v Lucembursku i v širším regionu. Udržuje kontakty s hlavními aktéry kulturního sektoru, Národním muzeem historie a umění (Musée national d’Histoire et d’Art, MNHA) a Národní knihovnou Lucemburska (Bibliothèque nationale de Luxembourg, BnL).

prof. akad. mal. Mgr. Martin Velíšek, Ph.D.

~

Výstava je pořádána za laskavé podpory Velvyslanectví Lucemburska v Praze, Magistrátu hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR a Městské části Praha 1.

Výstava se koná pod záštitou J.E. pana Ronalda Dofinga, velvyslance Lucemburského velkovévodství v Praze a je součástí oslav 100. výročí navázání česko-lucemburských diplomatických vztahů.