Výstavy

TICHÁ POŠTA | Brejcha – Raudenský – Starý – Šperl – Velíšek

TICHÁ POŠTA

Brejcha – Raudenský – Starý – Šperl – Velíšek

Vernisáž: ST 9. 10. 2024 v 17 h | Galerie Hollar

Výstava potrvá do 3. 11. 2024.

Doprovodný program: ST 23. 10. a ČT 31. 10. v 17 h – komentovaná prohlídka výstavy za přítomnosti autorů

Vystavující autoři: Šimon Brejcha, Martin Raudenský, Milan Starý, Daniel Šperl, Martin Velíšek

Facebook: https://www.facebook.com/events/8666941513369247

TP web

∴∴∴∴∴

V umění klademe důraz na originalitu. A přece máme každý své vzory, inspirace, východiska a učitele. A ať už přijímáme nějaké impulzy anebo je odmítáme a vymezujeme se vůči nim, znamená to, že je vnímáme, že o nich víme. Přijetí i vymezení jsou jistým vztahem k danému impulzu. Postmoderní citace a citace citace lze vnímat jako druh transformace takového impulzu. Jako přepis určité informace. Nikoliv doslovný, ale formálně či obsahově posunutý, tedy svým způsobem přece jen zkomolený.

Na podobném principu, tedy na navazování, domýšlení, transformaci a „používání“, je založena Tichá pošta – společenská hra, při které si hráči předávají šeptem zprávu. Ta je většinou v důsledku přeslechnutí zkomolená. Když poslední z hráčů vysloví zprávu, která k němu dorazila, málokdy odpovídá té, která byla na začátku vyslána. Nicméně obvykle tak či onak k původnímu sdělení poukazuje. A každopádně onen posun má svébytnou a kreativní podobu.

Princip zkomolení naznačuje i název této hry v různých cizích jazycích. Angličtina používá pojem čínské šeptání, protože vnímá čínštinu jako nesrozumitelnou. Podobně je tomu u francouzštiny, která nazývá tuto hru arabský telefon. Němčina stejně jako čeština používá termín tichá pošta. Litevština ji nazývá porouchaný telefon, lotyština tichý telefon, italština bezdrátový telefon…

Pětice autorů Šimon Brejcha, Martin Raudenský, Milan Starý, Daniel Šperl a Martin Velíšek se rozhodla prověřit, jak nosný je princip této hry vsazený do rámce výtvarného umění. Na jejím základě, tedy postupném předávání slovní či obrazové informace, vzniklo více než 200 prací. S výběrem z nich máte nyní možnost se seznámit v Galerii Hollar.

(Martin Velíšek)

Fanis Ainacidis & Berenika Ovčáčková : Topografie vztahů

Vernisáž: 4. 9. 2024 v 17 h v Galerii Hollar

Výstava potrvá do 29. 9. 2024.

Kurátor výstavy: Mgr. Jaroslav Michna

Fotodokumentace: Fanis Ainacidis & Berenika Ovčáčková : Topografie vztahů FOTO

Výstava je pořádána za laskavé finanční podpory Státního fondu kultury ČR, Magistrátu hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR a Městské části Praha 1.

Těšíme se na setkání,

Galerie Hollar

Berenika Ovčáčková a Fanis Ainacidis pocházejí oba z Ostravy, přesto je jejich pouto k tomuto městu trochu fluidní. Fanisovo díky jeho řeckým kořenům, Bereničino zase díky třicetiletému intermezzu, kdy žila v Praze. Nejsou to vrstevníci, přesto je spojuje důvěrná vazba, která vychází z celoživotníh přátelství Fanise Ainacidise s otcem Bereniky Eduardem Ovčáčkem. Dvě zcela rozdílné vizuální polohy na výstavě nebyly na počátku propojeny tématickými, či formálními hledisky, nýbrž právě prizmatem přátelského vztahu obou aktérů. Možná to působí banálně, ovšem záhy se ukázalo, že se společný motiv objevil, jsou to vztahy, či vztahovost, téma, které je přítomné u obou aktérů zvlášť.
Vystavit jejich práce pospolu nakonec přineslo společnou řeč. Fanis Ainacidis ve svých grafických pracích dlouhodobě rozvíjí vztah muže a ženy. Dva opozitní tvarové principy spoludefinované dvěma rozdílnými barvami, povětšinou černou a žlutou, vynášejí věčné téma přitažlivosti a rezistence zároveň, tedy přirozenou komplikovanost vztahů. Fanisovy geometrické kompozice, stejně jako muž a žena, jsou k sobě přitahovány, jindy se odpuzují, aby vzápětí hledaly průnik, společný bod, rozhraní. Zcela minimalistický, zároveň ovšem elegantní vizuální kód zjevuje podstatné archetypální jin-jangové téma.
U Bereniky Ovčáčkové je tomu jinak, vztahy, které se v její tvorbě objevují, se vrství do několika úrovní. Z vystavených prací je zřejmý intenzivní vztah k rodičům, který se propsal do počítačových grafik zobrazujících matku i otce. Nalezneme zde i vztahy vycházející principiálně z tvorby samotné, kdy jedna tvarová struktura vychází z druhé na bázi komplexu a jeho elementu. Interpretačně vztahové jsou také vlnivé linie posledních digitálních grafik. V jejich sinusoidových tvarech můžeme číst potenciál vztahů, ať už třeba dvou zamilovaných lidí, jejichž vzájemná vřelost rozbuší srdce a hypoteticky rozpohybuje záznamovou linii EKG. Záznam EKG bývá ovšem spojován i s jiným vztahem, s hranicí života a smrti. Celoživotně pak Berenika ve své tvůrčí práci rozvíjí vztah mezi člověkem a počítačem, kdy užívá softwarové nástroje k tvorbě vlastních grafik.
Ve výstavě tak máme před sebou celou topografii vztahů. Vztahy definují život a ty dobré se ukazují jako ty nejpodstatnější. Fanis a Berenika, i když každý po svém, se tak tvorbou dotýkají samotné esence lidského bytí.

Mgr. Jaroslav Michna, kurátor projektu

FANIS AINACIDIS

Narozen 4. 9. 1944 v Řecku. Od roku 1948 začal žít v tehdejším Československu. V letech 1958-1962 studoval na SUPŠ v Brně, obor grafika. Od roku 1962 žije a pracuje v Ostravě. Zúčastnil se řady kolektivních výstav doma i v zahraničí. První větší samostatnou výstavu měl v roce 1999 v Galerii výtvarného umění v Nové síni v Ostravě-Porubě, následně v několika dalších ostravských galeriích (Della, Magna, Galerie 7, Slezskoostravská galerie), dále v galerii Viléma Wünsche v Havířově, v Galerii Synagoga v Hranicích a v Galerii F v Žilině. Od roku 2018 je členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha. Je též členem Klubu konkrétistů v Ostravě.

BERENIKA OVČÁČKOVÁ

Narodila se v Ostravě v roce 1964. V letech 1986-1991 studovala na Akademii výtvarných umění v Praze malbu a grafiku (prof. Ladislav Čepelák, doc. Dalibor Chatrný). Na AVU získala znalosti a dovednosti v klasických grafických technikách (suchá jehla, lept, akvatinta, mezzotinta, linoryt, litografie). První samostatnou výstavu měla v dnes již legendární Galerii Fronta ve Spálené ulici v Praze (1993). Po škole se ve své grafické tvorbě zaměřila hlavně na serigrafii (sítotisk) a počítačovou grafiku. Od roku 2001 je členkou Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha. V letech 1986-2020 žila v Praze. Od roku 2021 opět žije a pracuje v Ostravě.

Výstava BYTOSTI prodloužena do 20. 10. 2024 | Port 1560 ČESKÝ KRUMLOV

Výstava BYTOSTI

je pro vás v Českém Krumlově otevřena až do 20. 10. 2024

Kulturní a společenské centru Port 1560,
Pivovarská 27, Latrán, 381 01

ČESKÝ KRUMLOV

www.port1560.cz

vystavují:

Jiří Anderle, Jiří Altmann, Mikoláš Axmann, Alena Antonová, Pavla Aubrechtová, Bronislava Bakule Malá, Hza Bažant, Jan Blaha, Igor Benca, Šimon Brejcha, Marek Borsányi, Jana Budíková, Hana Čápová, Dušan Černý, Karel Demel, Dagmar Dolíhalová, Milan Dřímal, Jindřich Faktor, Petr Fiala, Kurt Gebauer, Vladimír Gebauer, Jiří Hanuš, Eva Hašková, Daniela Havlíčková, Patrik Hábl, Xénia Hoffmeisterová, Pavel Hora, Zbyněk Hraba, Vojtěch Hrubant, Jana Hubatková, Nanako Ishida, Said Ismail, Eva Jakubcová, Zbyněk Janáček, Jarmila Janůjová, Boris Jirků, Ditta Jiřičková, Lenka Kahuda Klokočková, Jan Kavan, Tomáš King, Svatopluk Klimeš, Bedřich Kocman, Jan Kocman, Peter Kollár, Marián Komáček, Markéta Kotková, Iva Krupicová, Jindřich Kovařík, Eduardo Lara, Michaela Lesařová-Roubíčková, Mira Macík, Martin Manojlín, Ondřej Michálek, Hana Mičková, Martin Mulač, Josef Mžyk, Petr Nikl, Eduard Ovčáček, Berenika Ovčáčková, Petr Palma, Pavel Piekar, Miloslav Polcar, Martin Raudenský, Michael Rittstein, Zuzana Růžičková, Martin Salajka, Josef Saska, Marek Sibinský, Pavel Sivko, Miloš Sláma, Tereza Smetanová, Jiří Sozanský, Milan Starý, Vladimír Suchánek, Ladislav Sýkora, Marie Michaela Šechtlová, Jana Šindelová, Jakub Špaňhel, Lenka Štěpaníková, Ester Tajrychová, Karel Toman, Eva Tomanová, Pavel Trnka, Rostislav Vaněk, Eva Vlasáková, Lenka Vojtová, Magdalena Vovsová, Bohunka Waageová

Spolek výtvarných umělců grafiků Hollar na červen až srpen 2024 připravil pro návštěvníky galerie Port 1560 výstavu s tajemným názvem „Bytosti“. Kdo to ovšem jsou tyto bytosti, vždyť pod tímto názvem si každý představuje něco jiného. Někdo bezpochyby pohádkové postavy, někdo obyvatele z dalekého vesmíru. Bytost ovšem může být i původu zvířecího, od malého parazita až po mamuta. Bytostí můžeme směle nazývat i věci obživlé, ať již jde o kus dřeva či automobil. Od narození se věří, že nad námi stojí bytosti. Buď pohádkové sudičky nebo nebezpečné polednice a naštěstí i andělé strážní. Cestou dospívání potkáváme bytosti nejrůznějšího typu a charakteru, bytosti hodné nebo podlé, bytosti reálných i nereálných druhů, bytosti hrdinné i zbabělé, anebo oboje. Svět je přeplněn bytostmi mýtickými, jakož i vesmírnými. Také jsme obklopeni zdánlivě prostými bytostmi, které potkáváme denně na ulicích. Při bližším pohledu ale zjistíme, že se mnohdy pod slupkou obyčejnosti skrývá bytost překvapivě zajímavá. Bytost je tvor nejednoznačný, lépe řečeno bytost je „cosi“ nejasného. Proto když se na spolkové půdě vyhlásilo téma projektu, tvůrci reagovali každý po svém a mnohdy velmi originálně. Mnozí se rozhodli donutit diváka, aby v jejich nekonkrétně ztvárněném díle pátral a sám si na první pohled bytost ne zcela zjevnou našel. Jiní přistoupili k tématu klasičtěji. A některým nestačil dvourozměrný tisk či kresba a rozhodli se vejít do třetího rozměru. Tak jako je široké ideové pojetí zadání – „Bytosti“, tak různorodá je forma zpracování. Od tradičních grafických postupů, jako jsou linoryt či litografie, po kresbu a experimentální techniky.

Xénia Hoffmeisterová, kurátorka výstavy

VIZUALIZACE NEPŘÍTOMNOSTI | • vernisáž středa 10. 7. 2024 v 17 hod • komentované prohlídky středy 17. 7. a 31. 7. 2024 v 17 hod

Srdečně zveme na zahájení výstavy

Vizualizace nepřítomnosti / Visualisation of absence,

které se uskuteční v Galerii Hollar (Smetanovo nábřeží 6, Praha 1)

ve středu 10. 7. 2024 v 17 hod

• termín výstavy: 11. 7. – 4. 8. 2024 | út-ne 10-12 13-18 hod
• komentované prohlídky: středy 17. a 31. 7. 2024 v 17 hod

• kurátoka: Zuzana Duchková

• vystavující:

Sun Young Kang, Ming-Jer Kuo, Jan Měřička, Katarzyna Pietrzak, Miloslav Polcar, Jenny Rafalson, Jaroslava Severová, Daniel Szalai, Jana Šindelová, Imre Tolnay, Lenka Vilhelmová

Lze zviditelnit něco, co chybí či již neexistuje? Umělci různých národností (české, maďarské, polské, slovenské, jihokorejské, tchajwanské, ukrajinsko/izraelské) se na tuto otázku snaží odpovědět svými grafickými a fotografickými díly a autorskými knihami prezentovanými na výstavě s názvem Vizualizace nepřítomnosti v Galerii Hollar v Praze. Ve své tvorbě se mimo jiné zaměřují na témata spojená s nekonečným koloběhem života a smrti a reflektují nejistou realitu, pocity izolace a odcizení, které nechávají vizuálně zaznít.

Mnohá prezentovaná díla jsou velmi intimní zpovědí každého z autorů a většina z nich zdůrazňuje, že jejich samotná tvorba byla určitým očistným procesem, ať už vedoucím k vypořádání se a vzpomínání na své vlastní předky, na dětství, na konkrétní životní události či procesem směřujícím k obecnějším tématům všeobecného vnímání lidství, lidské historie
a lidských artefaktů, které přetrvávají a asociují nové myšlenky a vzpomínky. Ty se stávají vizualizací nepřítomnosti.

Celou expozicí doprovází diváka opakující se abstraktní motivy zatížené nedávnou a stále se opakující historií, váhou vzpomínek poznamenaných ztrátou blízkých a touhou po již nemožném spojení, jež vytváří prostor pro pocit určitého tajemství a ne/pochopení. Vzniká tak místo tzv. druhého života konkrétních situací a chvil ze života jedince nebo celého lidského pokolení. Přestože by se mohlo zdát, že něco vymizelo, ať už cíleně a násilně či přirozeným koloběhem věcí, stále je to přítomné v lidských dějinách, v nás samých. Mění se pouze význam a síla daných skutečností.

Zuzana Duchková

Vizualizace nepřítomnosti_plakát_A3 (1)

METAMORFÓZY | • vernisáž SOBOTA 1. 6. 2024 v 17 hod • komentovaná prohlídka SOBOTA 15. 6. 2024 ve 20 hod

Srdečně zveme na zahájení výstavy

METAMORFÓZY,

které se uskuteční v Galerii Hollar (Smetanovo nábřeží 6, Praha 1)

v sobotu 1. 6. 2024 v 17 hod

• termín výstavy: 2. 6. – 30. 6. 2024 | út-ne 10-12 13-18 hod
• komentovaná prohlídka: sobota 15. 6. 2024 ve 20 hod s Pavlem Piekarem v rámci 17. PRAŽSKÉ MUZEJNÍ NOCI

• kurátoři výstavy: Dimitra Koumantaki a Pavel Piekar

• vystavující:
Angelopoulos Christos, Annitsakis Odysseas, Anoussi-Ilia Eirini, Antoniadi Irene, Arvanitis Zacharias, Valery Antigone, Vasilakou Argyri, Gialama Bassiliki, Dervisoglou Eleni, Drogossi Tania,Katsadiotis Christophoros, Kalamakidou Korina, Kompatsiari Maria, Kotsaris Michalis, Koumantaki Dimitra, Konstantakou Anastasia, Kotsiou Dina, Mavrodoglou Valentini, Mavroeidi Vanta, Machairidi Efstratia, Monogios Ioannis, Bakalou Alexandra, Benaki Polytim, Bizou Alexandra, Blioumi Lia, Xanalatos-Xilas Iris, Papadopoulou Natalia, Papadopoulou Sofi, Patrikiou Stefania, Petropoulou Mimi, Pristouris Panagiotis, Provata Elena, Provatidou Marina, Rokos Stefanos, Sarelakou Roubina, Siaterli Dimitra, Stavrakantonakis Nikos, Schina Mary, Touzloukof Vanessa, Falkonis Michail, Attwood Judy, Pandolfini Pino, Kotsiras Aggelos, Riva Athanasia, Spiliotopoulou Angie, Taralli Antonia, Rubi Vassiliki, Kevrekidis Georgios, Papastergiou George, Gkiatas Nikos, Anagnostatos Eleni/Elessa, Chamakou Eleni, Moniaki Katerina, Syrou Bessi, Malama Chrysanthi

Sdružení řeckých grafiků je nezisková organizace, kterou v roce 1987 založila skupina renomovaných řeckých grafiků. Dnes má více než 70 členů, grafiků, kteří pracují s různými technikami a zkoumají nejnovější trendy v grafice a řídí vývoj současné řecké grafiky. V rámci pokračujícího partnerstvímezi řeckými a českými grafiky a ve spolupráci s Českým centrem Atény se v Praze uskuteční výstava Svazu řeckých grafiků. V Galerii Hollar bude od 1. do 30. června k vidění kolekce 71 děl od 55 grafiků. V souladu s letošní poctou Kafkovi a v touze uctít hostitelský národ nese výstava téma „Metamorfózy, přístupy ke Kafkovi“. Přispívající umělci vytvořili díla, která čerpají inspiraci z tohoto tématu. Jejich přístupy jsou pokusem o osobní interpretaci a dialog s Kafkovým dílem, které je stále aktuální, neboť odkazuje na věčné lidské potíže a komentuje je.
Dimitra Koumantaki, kurátorka výstavy

Budeme se těšit na setkání!
Metamorphosis

(NE)STÁLOST Dotyky a otisky ukryté v papíru | vernisáž středa 1. 5. 2024 v 17 hod

Srdečně zveme na zahájení výstavy

(Ne)stálost

Dotyky a otisky ukryté v papíru

Eva Vápenková • Pavel Trnka • Milan Starý

kurátorka: Petra Polláková

vernisáž: středa 1. 5. 2024 v 17 hod

termín výstavy: 2. 5. – 26. 5. 2024

doprovodný program:

15. 5. 2024 v 9:30 hod

Dotyky a otisky – dílna pro děti

22. 5. 2024 v 17:30 hod

komentovaná prohlídka

Výstava představuje tři výrazné umělecké osobnosti, které propojuje

nejen dlouhodobý zájem o témata přírodní krajiny, ale také hlubší,

filozoficky poučený přístup k tomuto „klasickému“ výtvarnému

námětu. Pro každého z těchto tří umělců představuje krajina určitou

reflexi vlastních niterných prožitků nebo fyziologického nastavení.

Krajinu zaznamenávají buď v její někdy až metafyzické celistvosti

nebo v klíčových detailech a přírodních fragmentech, ztvrzujících

její univerzální sílu, pevně daný rytmus a energii neustálých

proměn a růstu. Ani jeden z umělců proto neusiluje o vizuální

zachycení realistické krajiny nebo určitého konkrétního krajinného

výseku. Zásadní je zde myšlenka výrazně abstrahované vize krajiny,

redukované na svou vnitřní prapodstatu.

Autorka textu: Petra Polláková

(Ne)stálost plakát (1)

MAGIE OTISKU | vernisáž sobota 9. 3. 2024 v 16 hod | 10. 3. – 2. 6. 2024 Port 1560 ČESKÝ KRUMLOV

| Výstava mimo Galerii Hollar |

Srdečně zveme na zahájení výstavy

MAGIE OTISKU

Kulturní a společenské centru Port 1560,
Pivovarská 27, Latrán, 381 01

ČESKÝ KRUMLOV

• vernisáž: sobota 9. 3. 2024 v 16 hod
• termín výstavy: 10. 3. – 2. 6. 2024 | čt-ne 10-18 hod

vystavují:
Pavla Aubrechtová, Marek Borsányi, Šimon Brejcha, Vladimír Gebauer, Jiří Hanuš, Barbora Heřmanová, Xénia Hoffmeisterová,Jakub Honetschläger, Pavel Hora, Zbyněk Hraba, Said Ismail, Zbyněk Janáček, Jarmila Janůjová, Ditta Jiřičková, Jan Kavan, Svatopluk Klimeš, Lenka Kahuda Klokočková, Bedřich Kocman, Jan Kocman, Peter Kollár, Oldřich Kulhánek, Alena Laufrová, Martin Manojlín, Ondřej Michálek, Martin Mulač, Petr Nikl, Petr Palma, Pavel Piekar, Miloslav Polcar, Lubomír Přibyl, Lucie Raškovová, Michael Rittstein, Zuzana Růžičková, Jaroslava Severová, Marek Sibinský, Tereza Smetanová, Milan Starý, Vladimír Suchánek, Pavel Sukdolák, Aleš Svoboda, Ladislav Sýkora, Marie Michaela Šechtlová, Jana Šindelová, Marie Štumpfová, Martin Velíšek, Lenka Vilhelmová, Magdalena Vovsová

I když grafické uměni svými vizuálními charakteristikami
kotví spíše v kresbě než v malbě, po technické stránce má blízko k sochařství.
I v něm se setkáme s matricí, díky níž můžeme trojrozměrný tvar reprodukovat
či odlít v různém materiálu, i tady se přenos obrazu, aspoň u technik tisku
z výšky a z hloubky, odvíjí od reliéfu na tiskové desce. Zatímco v sochařství má
negativní forma charakter nezbytného řemeslného mezistupně, v grafice je tisková
matrice prostorem, v němž se koncentruje umělcova komplexní zkušenost
s danou metodou tisku i technologická imaginace, jež mu umožňuje pracovat
se zvolenou technikou tvůrčím způsobem. Nejde tedy jen o úspěšné převedení
obrazu do tiskové techniky a jeho rozmnožení, nýbrž o dvě vzájemně propojené
výzvy, kdy grafik hledá vlastní výraz jak v estetické, tak technické rovině
a kdy se oba tyto aspekty stanou spojitými nádobami i společnou charakteristikou
autentického výsledku.
Tím výsledkem je samozřejmě především grafický list, rozmnožený v menší či
větší sérii, ale to, co bylo jeho materiálním základem, matricí, jeho jakýmsi
technickým křestním listem, zůstává často skryto. Tedy pokud tisková technologie
rovnou nepředpokládá zničení matrice, jak tomu je například u litografie,
kdy se kresba na kameni po tisku zbrousí, aby na něm posléze mohla vzniknout
nová.
Zatímco se výsledný grafický list s největší pravděpodobností chce líbit, matrice
tuhle potřebu nemá; je smířená se svým osudem, kdy poté, co díky barvě vše
nezištně předá grafickému listu, ustoupí do pozadí či rovnou do zapomnění.
Jenže časy se mění a už delší dobu jsme svědky toho, jak se zdánlivě vizuálně
nezajímavá tisková matrice – v tomto novém pohledu – často stává svébytným
výtvarným dílem, ať už vystavená samostatně nebo ve dvojici s otiskem. Tyto
instalace jsou připomínkou rozkročení grafického oboru mezi obraz a techniku,
mezi estetické požadavky a technologické imperativy, a jsou ozřejměním
východiska, které si umělecká grafika nese ve své DNA.
I když dnes naprostou většinu úkolů umění tisku převzalo tiskárenství a už se
jen vzácně setkáme s většími náklady číslovaných grafických listů, princip otisku
si stále ponechává svou magickou přitažlivost. První otisk má pro grafika
neopakovatelnou atmosféru, ať už po něm následuje nadšení, či zklamání.
Když jsme jako trojice kurátorů – Vilma Hubáčková, Miloslav Polcar a já
– přemýšleli o tom, jakou výstavou zahájíme spolupráci Sdružení umělců
grafiků Hollar s Centrem Český Krumlov, rozhodli jsme se právě pro toto pojetí:
neprezentovat sdružení jako množinu nejrůznějších názorů a jejich ztvárnění,
nýbrž představit technologické pole, na němž se všichni společně pohybujeme,
přičemž jsme si každý na něm vydobyli malý prostor pro vlastní výraz a vizi.
Exponátem je tedy obor jako takový, s jeho magií i poodhalenými kouzly.
A tak dnes přivádíme návštěvníka do oboru nejen hlavním vchodem, ale také
vchodem pro služebnictvo, kterým do něj vstupují umělci, aby v něm zanechali
svůj otisk, svou stopu a tentokrát se i podělili o svá tajemství.

Ondřej Michálek, kurátor výstavy

Budeme se těšit na setkání.

Pozvánka Magie otisku 01 Pozvánka Magie otisku 02

ČEPELÁK | • vernisáž středa 3. 4. 2024 v 17 hod • ukázky tisku Čepelákových matric středa 10. 4. 2024 v 16 hod • komentovaná prohlídka středa 17. 4. 2024 v 17 hod

Srdečně zveme

na zahájení výstavy ke stému výročí autorova narození

ČEPELÁK

vernisáž: středa 3. 4. 2024 v 17 hod

termín výstavy: 4. 4. – 28. 4. 2024 | út-ne 10-12 13-18 hod
ukázky tisku Čepelákových matric: středa 10. 4. 2024 v 16 hod
komentovaná prohlídka: středa 17. 4. 2024 v 17 hod, Eva Vápenková
koncepce výstavy: Antonín Sondej a Magdalena Vovsová

Dílo Ladislava Čepeláka, který se narodil před 100 lety, zahrnuje kresby grafiky,
často řazené do souborů, ilustrace, sgrafita, ručně stavěné housle a violy
koncertní úrovně. Práce, zdánlivě uzavřená smrtí autora, se v přítomných
souvislostech otevírá. Pokaždé, pokud máme zájem a snahu ji pomyslně uchopit.
Rozsáhlost naplněného života i tvorby jedné z nejvýraznějších osobností české
grafiky druhé poloviny 20. století nelze v celém rozsahu prezentovat. Můžeme
se pouze snažit vystihnout to, na co se autor nejvíce soustředil. Pozastavit se
nad tím, jaká témata se snaží uchopit a jakými prostředky toho dociluje. Zaujetí
se proměňuje ve fascinaci. Společným jmenovatelem je zrod a zánik všeho, co nás
obklopuje, včetně nás samotných.

Budeme se těšit na setkání.

Čepelák pozvánka 2

Čepelák pozvánka 1

O POHYBU z cyklu Mladá grafika | vernisáž středa 6. 3. 2024 v 17 hod | komentovaná prohlídka úterý 26. 3. 2024 v 17 hod

Výstava v Gallerii Hollar

O POHYBU

z cyklu Mladá grafika

vernisáž: středa 6. 3. 2024 v 17 hod

termín výstavy: 7. 3. – 31. 3. 2024 | út-ne 10-12 a 13-18 hod

komentovaná prohlídka: úterý 26. 3. 2024 v 17 hod

kurátoři: Jaroslava Severová a Tomáš Moravec

Výstava O POHYBU ukazuje práce studentů z Univerzity Hradec Králové. Chce předvést možnosti grafiky v nových, jiných souvislostech, v posunech možností, která současná média, nový způsob tisku přinášejí.

Co je grafika? Bod, linka, plocha. Základem je kresba. A pak matrice a otisk matrice. Pro vystavené práce je matricí zdrojový kód v počítači, který zaznamenává kresbu autora. Obraz je možné tisknout a statickými obrazy demonstrovat pohyb, změnu, metamorfózy, nebo kresby rozpohybovat a přímo promítat ve formě videa.

Vystavené práce jsou rozdílné ve formě i v obsahu. Jako nejdůležitější a určující se zdá osobní vklad jednotlivých autorů, zpráva o vlastním porozumění skutečnosti. Někteří zobrazují úzkost z proměn rychlých a nezvládaných / megapolis, změna klimatu/, jiní žertují / otvírání a zavírání očí, snící hlava, cesta z města HK do města N /, nebo si vzpomínají na hodiny fyziky / čas, skupenství vody/.

Výstava prezentuje výsledky studia v roce 2023 až 2024.

Jaroslava Severová, kurátorka výstavy

Budeme se těšit na setkání

POZVANKA - o pohybu - email

POZVANKA - o pohybu - email2

Renáta Fučíková: Na scénu! | • vernisáž středa 31.1.2024 v 17 hod

Výstava v Gallerii Hollar

Renáta Fučíková: Na scénu!

vernisáž: středa 31. 1. 2024 v 17 hod

termín výstavy: 1. 2. – 3. 3. 2024 | út-ne 10-12 a 13-18 hod

doprovodný program:

• čtvrtek 15. 2. 2024 v 17 hod

křest knihy „Královny a poutníci“ s ilustracemi Renáty Fučíkové vydané nakladatelstvím Albatros, kmotry knihy jsou Eleonore Kinsky a Jan Czernin

• čtvrtek 29. 2. 2024 v 19 hod

autorské čtení knih Radka Malého „Kafka: Člověk své i naší doby“ a „Legendy a litanie“ ilustrovaných Renátou Fučíkovou

Celý svět je divadlo a muži, ženy na něm jsou jen herci. Mají své příchody a odchody a jeden člověk hraje v životě několik rolí v sedmi dějstvích.
William Shakespeare

Na scéně Renáty Fučíkové defilují postavy Shakespearových, Moliérových, Geothových a Čechovových her, procházejí tu reálné osobnosti dobové Anglie, Francie, Německa a Ruska. V evropských kulisách se setkávají královny a poutníci dávných věků a lidé rozličných profesí moderní doby, mířící do jiných částí světa a zase se vracející zpět.

Renáta ráda sděluje obrazem a slovem zároveň. Právě autorská kniha ji totiž nechává v obou oblastech naplno rozvinout tvůrčí potenciál, který se u ní šťastně pojí s darem pregnantně vyjádřit a předat myšlenku. Události interpretuje vlastním, nezatíženým pohledem, opřeným o důkladné studium pramenů. Bohatou škálu témat pojímá v širokých dějinných souvislostech i detailních záběrech, klasické vyprávění prokládá komiksem, realitu kombinuje s fikcí, popisuje svět vnější i ten, který nosíme v sobě. V základu veristickou ilustraci posouvá k metaforickému vyjádření, které uplatňuje i v barevné rovině.

Výstava, jejímž jádrem je autorčina tvorba posledního desetiletí, představuje ilustrace založené na dvou odlišných technikách. První, zpracované na různě tónovaných podkladech akvarelovou a kvašovou malbou kombinovanou s tušemi, nabízejí mimořádně barevné kvality. Druhé, které vznikají odškrabováním černého laku z povrchu bílé desky, mají naopak silný grafický výraz, působivý v digitálně kolorovaných verzích i ve své původní podobě, sugestivně evokující ponurou kafkovskou atmosféru.

Andrea Sloupová, kurátorka výstavy

Renáta Fučíková a

Renáta Fučíková b

Filip Heyduk, grafický design