PŘÍBĚHY

Tomáš Hřivnáč • Michal Novák • Lenka Štěpaníková

vernisáž ST 7. 6. od 17 hod
komentovaná prohlídka ST 28. 6. od 17 hod
8. 6. – 9. 7. 2023

kurátorka: Barbora Vlášková

Napříč dějinami umění se můžeme setkat s nespočtem děl, za nimiž se skrývají mnohé příběhy a osudy jejich tvůrců.
Své příběhy prostřednictvím grafik nabízí trojice výtvarníků – Tomáš Hřivnáč, Michal Novák a Lenka Štěpaníková. Kromě tradičních technik hlubotisku (zvláště suché jehly a leptu) a námětové příbuznosti je spojují především přátelské vztahy. Ve snaze dosáhnout kompozičního a výrazového maxima prolínají technickou a kresebnou dokonalost s promyšlenou barevností a hrou světla a stínů.

Tvorba Tomáše Hřivnáče je neodmyslitelně spojena se smyslností a rafinovaností ženského těla – s jeho intimitou, liniemi a plností tvarů. Zobrazuje ženské akty podněcující fantazii – ženy vášnivé, tajemné a dráždivé. Nikdy však lascivní či podbízivé.

Inspirací Michala Nováka jsou především literatura a hudba. Vážná i moderní. Motivy, postavy a „příběhy“ často klade do dvou paralelních rovin, které nestojí v protikladu, ale vytváří v komponovaném obrazu vzájemný soulad. Na tiscích Michala Nováka se setkáme například s Franzem Kafkou, Bohumilem Hrabalem, Věcí Makropulos, či Donem Quijotem. U děl s hudebními motivy s Johannem Sebastianem Bachem, Jimi Hendrixem, Leonardem Cohenem, či skupinami The Doors, The Rolling Stones a Pink Floyd.

Subtilní kresebný projev a precizní schopnost použití šerosvitné modelace dominuje tvorbě Lenky Štěpaníkové, která preferuje techniku suché jehly. Polarita světelných režimů podpořená monochromatičností tisků prohlubuje intenzitu prožitku z grafického díla. Námětová složka, čerpající převážně z biblických příběhů, či humanitní literatury, stojí především na dokonale propracovaném psychologickém efektu portrétu.

Magické číslo 3

• vernisáž ST 3. 5. 2023 v 17 hod.

•  komentovaná prohlídka s Janou Šindelovou a autory 25. 5. 2023 v 17 hod.
•  termín výstavy: 4. 5. – 4. 6. 2023

• kurátor: Ondřej Michálek
• vystavují: Aubrechtová, Bakule Malá, Beneš, Benešová, Beránek, Blaha, Braun, Budíková, Bujárková, Černý, Falušiová, Fiala, Filipovovová, Gebauer, Hapl, Heřmanová, Holoubek, Hora, Hraba, Ismail, Janáček, Janůjová, Jiřičková, Kahuda Klokočková, Kavan, Kocman, Kotková, Králová, Michálek, Ovčáček, Ovčáčková, Palečková, Piekar, Polcar, Přibyl, Raudenský, Růžičková, Sivko, Slíva, Storchová, Svoboda, Šechtlová, Severová, Sibinský, Šindelová, Štosková, Vápenková, Velíšek, Vilhelmová, Vlasáková, Vojtová; host: Manuela Pfrunder

~

Do každej izby tri ostré hvizdy.
Jan Vodňanský

Zadat téma bývá prospěšné. Ti, kdo jsou už unaveni svobodou, po něm sáhnou, protože jim nabídne „gravitaci“ a soustředění, aniž by jim svobodu bralo. Neomezený prostor a bezbřehost najednou získají břehy. Ty však nemají charakter svodidel, která zamezí pádu mimo daný směr; od břehů se naopak můžeme odrazit a v našem případě přijmout nabídku ke společnému přemýšlení o tom, jak využíváme rétorických a vizuálních schémat, jak promýšlíme obsah kompozic a jestli náhodou se ta naše promýšlení nepodobají, protože v jejich pozadí jsou společná východiska i metody, jak dospět k výsledku.

Princip trojice, trojjedinosti, trojúhelníku a všech dalších myšlenkových vzorců použití tohoto čísla se obsedantně vrací. Používáme jej v našich promluvách, kterým dodávají punc moudrosti, je úsporným principem, díky němuž se může kompozice rozhýbat, nebo naopak zklidnit v symetrii nebo také svými třemi dimenzemi vyjít do prostoru.

Číslo tři má zřejmě pro každého jiný půvab. Někdo je považuje za krátkou zastávku a počítá dál a dál, jinému postačí dospět právě jen sem, protože se vše podstatné už stalo. Věřím, že také v imaginaci návštěvníků výstavy toto téma získá další pokračování.

kurátor výstavy Ondřej Michálek

Eva Vlasáková | Putování tam a tady

•  vernisáž ST 5. 4. 2023 v 17 hod.
úvodní slovo kurátora PhDr. Jiřího Machalického
na saxofon zahraje prof. Jiří Hlaváč

•  komentovaná prohlídka s autorkou ST 26. 4. 2023 v 17 hod.
•  termín výstavy: 6. 4. – 30. 4. 2023

FOTOGRAFIE
~
Eva Vlasáková užívá široký rejstřík výrazových prostředků, zasahuje do několika výtvarných oblastí od ilustrace, volné kresby, až k objektům a instalacím. V poměrně malém prostoru Galerie Hollar se jí daří všechny tyto složky její tvorby propojit, což není snadný úkol. Koncepci vymyslela tak, aby působila vyváženě a aby všechny součásti souzněly. Představují se tu soubory různorodých kreseb, které vyjadřují, jak umělkyně reaguje na svět kolem nás. Má cit pro ornament, který propojuje se zjednodušenými figurami. Projevuje bohatou představivost, užívá jednoduché znaky a symboly, které vystihují její vztah k současné skutečnosti. Uplatňuje výraznou zkratku, v její tvorbě se prolínají rozmanité, někdy i zdánlivě nespojitelné motivy. Má vyhraněný smysl pro řazení jednotlivých prvků, čímž dosahuje působivého celku, v němž se jeho součásti vzájemně podporují. Zajímavé jsou strukturální kresby, ve kterých se prostupují a překrývají energické křivky. V nich umělkyně přemítá nad přírodními procesy, které pak vystihuje černobílými skvrnami a liniemi. V „mapách“ se zabývá krajinou. V nich se můžeme na svět kolem nás podívat z ptačí perspektivy, vnímat jeho reliéf s viditelnými zásahy naší civilizace, která přetváří jeho podobu a rozděluje ho podle našich pravidel. V instalacích Eva Vlasáková opět vychází z přírody, jako by ji znovu vytvářela ve výstavních interiérech. Ty si ráda volí tak, aby souzněly s jejími představami, aby se s nimi propojila historie vybraných míst, často zasažených procesy opotřebení a stárnutí. V objektech projevuje až surrealistickou nebo spíš dadaistickou imaginaci v náhodných a nečekaných souvislostech mezi prvky, které pak ve vzájemných kontrastech tvoří přirozenou součást celku. Papírové masky vnášejí do jejího projevu magii šamanů mimoevropských kultur a národů nebo snad kouzlo karnevalů. V kresbách často nechybí groteskní zabarvení reagující na vztahy v dnešní společnosti. Autorka rovněž pracuje se sklem – v tomto křehkém materiálu, jímž prostupuje světlo, ožívají fantaskní podoby zvířat. Eva Vlasáková má smysl pro vyváženou skladbu kreseb, objektů i instalací, dokáže je spojovat do celků, znásobujících jejich účinky.

Jiří Machalický

FB událost → https://fb.me/e/158hoRZmt

grafická úprava Rostislav Vaněk

Civitas Natura | Limity přirozeného stavu 

• PERIMETR SERIGRAFIE •

Současná slovenská serigrafie ze sbírek Mezinárodního serigrafického sympozia Ostrava 2014–2022

vernisáž: 7. 12. 2022 od 17:00

8. 12.–23. 12. 2022 | Galerie Hollar

kurátorka výstavy: Vilma Hubáčková

DOPROVODNÝ PROGRAM
středa 14. 12. 2022 v 17:30 – komentovaná prohlídka s Vilmou Hubáčkovou a některými autory

CENY ZA KOMORNÍ GRAFIKU

Cenu Sdružení českých umělců grafiků Hollar získal Jiří Hanuš.

Cenu Nadace Hollar získala Eva Vápenková.

Cenu Spolku sběratelů a přátel exlibris získala Marie Michaela Šechtlová.

FOTOGRAFIE

Mikoláš Axmann, Bronislava Bakule Malá, Milan Bauer, Libor Beránek, Patrik Braun, Irena Bujárková, Dušan Černý, Dagmar Dolíhalová, Lenka Falušiová, Vladimír Gebauer, Michala Gorbunovová, Jiří Hanuš, Eva Hašková, Barbora Heřmanová, František Hodonský, Pavel Hora, Helena Horálková, Jana Hubatková, Nanako Ishida, Said Ismail, Eva Jakubcová, Zbyněk Janáček, Jarmila Janůjová, Oldřich Jelen, Dušan Kállay, Lenka Kahuda Klokočková, Robin Kaloč, Jan Kavan, Bedřich Kocman, Jan Kocman, Markéta Králová, Alena Laufrová, Martin Manojlín, Hana Mičková, Ondřej Michálek, Martin Mulač, Lubomír Netušil, Pavel Piekar, Miroslav Pošvic, Martin Raudenský, Josef Saska, Anastasia Serdyuk, Jaroslava Severová, Marek Sibinský, Pavel Sivko, Jiří Slíva, Jan Šafránek, Marie M. Šechtlová, Jana Šindelová, Kamila Štanclová, Petr Štěpán, Andrea Štosková, Ester Tajrychová, Eva Vápenková, Martin Velíšek, Alex Vido, Lenka Vilhelmová, Eva Vlasáková, Josef Werner

V rámci vernisáže budou vyhlášeni laureáti Ceny za komorní grafiku Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Ceny za komorní grafiku Spolku sběratelů a přátel exlibris a Ceny za komorní grafiku Nadace Hollar.

Přehlídka komorní grafiky se stala oblíbenou předvánoční akcí Galerie Hollar, bývá příjemným zakončením jejího ročního výstavního programu. Letošní ročník se trochu liší od těch předcházejících. Nevrací se tolik do minulosti, zahrnuje kratší časový úsek. Představuje maloformátové grafické práce umělců a umělkyň z Hollaru vytvořené v letech 2020–2022. Z výsledků ankety, které měli možnost zúčastnit se vystavující grafici a grafičky, vyplývají zajímavé postřehy. Práce v malém grafickém formátu autory nelimituje po stránce technologické ani tematické. Vyžaduje ale značné soustředění, klade větší důraz na detail, což zvyšuje nároky na jemný a precizní způsob zpracování tiskové matrice. Pro někoho představuje malý formát možnost zachytit prvotní myšlenku, okamžitý pocit, deníkový záznam nebo dílčí kompoziční nápad, který rozpracuje prostřednictvím většího cyklu anebo na velké ploše. Pro jiného je drobný formát hlavním výtvarným médiem. Důvodem k vytváření komorní grafiky bývá i praktická stránka, tedy nižší náklady na realizaci a tisk, přijatelná cena, menší prostorové nároky při ukládání a snadnější adjustování. Tím se otevírá možnost dostupnosti originální grafiky pro široký okruh zájemců, diváků a sběratelů. Kromě toho, že jim komorní grafika přináší osobní potěšení, její snadná distribuce a expanze přispívá k udržování povědomí o grafickém umění a rozmanitých technikách.

Vilma Hubáčková, kurátorka výstavy

Výstavy probíhající mimo Galerii Hollar:

HOLLAR – napříč generacemi | Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy

Aphrodíté TODAY | Athény, G. Gounaropoulos Museum

XXVIII. Festival komorní grafiky (repríza výstavy) | Spolkový dům – Kutná Hora

‏

Jubilanti Hollaru 2023

ST 4.1.2023 | 17:00 – vernisáž výstavy v Galerii Hollar
kurátorky: Ditta Jiřičková, Jana Šindelová

5.1.–29.1.2023

ST 18.1.2023 | 17:00 – komentovaná prohlídka s některými autory a kurátorkami výstavy

FOTOGRAFIE 

•

Miloslav Nováček, Květa Pacovská, Alois Mikulka, Eduard Ovčáček, Blanka Stehlíková, Marie Filippovová, Dana Puchnarová, Petr Hampl, Eva Vlasáková, Jarmila Janůjová, Dušan Kállay, Pavel Sivko, Bohunka Waageová, Petr Štěpán, Xénia Hoffmeisterová, Šimon Brejcha, Pavel Hora, Martin Raudenský, Martin Velíšek, Bedřich Kocman, Lenka Falušiová, Hana Mičková, Martin Mulač

•

Jako každoročně, scházíme se zde, abychom společně oslavili životní jubilea
a půljubilea našich milých kolegů a kolegyň, jejichž data narození pěkně rezonují s léty od roku 1928 až do roku 1988… kdy na konci jejich letopočtů vidíme osmičku nebo trojku…

Myslím, že tato, již tradiční setkání na začátku kalendářního roku, kterými měsíční, výstavní cykly Hollaru začínají, jsou skvělými ohnisky spojení mezi generacemi. Vystavená díla jednotlivých autorů zároveň dávají dárek i nám všem.

Tyto generace pojí přátelské soužití, nás pak oslovují aspekty jejich grafické tvorby, které   i v kontrastních polohách přístupů určuje prvořadý zájem
o „sdělení nesdělitelného“, jak minulý rok ve svém úvodu krásně psala kurátorka Jana Šindelová. Úcta ke kořenům tradice se snoubí s otevřeností Hollaru k novým výrazovým a technologickým přístupům. Rozmanitost autorských rukopisů představuje to nejlepší ze současné grafiky. Krása kresebné virtuozity zobrazení přírodních motivů je vystavena vedle abstrahujících, geometrických tendencí, které si pohrávají s významy zobrazených struktur a znaků. Bohatě vizuálně vyprávějící ilustrační motivy, lidská figura a křehkost tělesnosti, stojí vedle tisku mohutně strukturálního. Citový zážitek podtrhují barvy, jejichž valéry často umožňuje vyjevit jenom citlivé přenesení použité grafické techniky do excelentního tisku na nádherném papíru. Gestický projev originální malby můžeme vnímat vedle promyšleného konceptu jednotlivých listů v sérii obrazového vyjádření.

„Otcové zakladatelé“ sdružení byli výhradně muži. Ženy se do veřejného života začaly zapojovat pomalu a později. Ženy tvůrkyně ve větší míře ještě později… V současnosti již nikdo kvalitu jejich tvorby nezpochybňuje, v kolekci jubilantek jsou zastoupeny nepřehlédnutelně.

Galerie Hollar má své pevné místo v pražském kulturním životě. Sdružení trvá, s malým přerušením, přes sto let. Umístění galerie na nábřeží Vltavy s výhledem na Pražský hrad je navýsost mimořádné. Vždyť tento pohled je ikonický i pro kulturní veřejnost z celého světa. Intimita výstavního prostoru galerie, v tomto velkolepém zarámování, spojuje minulost s přítomností, předává krásu výtvarných děl z pokolení na pokolení a uchovává jejich odkaz ve tvorbě současníků.

Ditta Jiřičková

•

Těšíme se na vaši návštěvu Galerie Hollar

repríza výstavy

XXVIII. FESTIVAL KOMORNÍ GRAFIKY SČUG HOLLAR

Spolkový dům, Lierova 146, Kutná Hora

vernisáž 7.1.2023 v 17:00, komentovaná prohlídka výstavy v 17:30

kurátorky: Vilma Hubáčková, Alena Laufrová

8.1. – 30.1. 2023

Mikoláš Axmann, Bronislava Bakule Malá, Milan Bauer, Libor Beránek, Patrik Braun, Irena Bujárková, Dušan Černý, Dagmar Dolíhalová, Lenka Falušiová, Vladimír Gebauer, Michala Gorbunovová, Jiří Hanuš, Eva Hašková, Barbora Heřmanová, František Hodonský, Pavel Hora, Helena Horálková, Jana Hubatková, Nanako Ishida, Said Ismail, Eva Jakubcová, Zbyněk Janáček, Jarmila Janůjová, Oldřich Jelen, Dušan Kállay, Lenka Kahuda Klokočková, Robin Kaloč, Jan Kavan, Bedřich Kocman, Jan Kocman, Markéta Králová, Alena Laufrová, Martin Manojlín, Hana Mičková, Ondřej Michálek, Martin Mulač, Lubomír Netušil, Pavel Piekar, Miroslav Pošvic, Martin Raudenský, Josef Saska, Anastasia Serdyuk, Jaroslava Severová, Marek Sibinský, Pavel Sivko, Jiří Slíva, Jan Šafránek, Marie M. Šechtlová, Jana Šindelová, Kamila Štanclová, Petr Štěpán, Andrea Štosková, Ester Tajrychová, Eva Vápenková, Martin Velíšek, Alex Vido, Lenka Vilhelmová, Eva Vlasáková, Josef Werner

Předchozí výstava: Silkscreen Blues

.

Výstavy probíhající mimo Galerii Hollar:

HOLLAR – napříč generacemi | Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy

Aphrodíté TODAY | Athény, G. Gounaropoulos Museum

•

Předchozí výstava v Galerii Hollar: Mladá grafika : GENERACE 201522-202103

•

SILKSCREEN BLUES

Současná česká serigrafie ze sbírek Mezinárodního serigrafického sympozia Ostrava 2014–2022

druhá část třídílného výstavního cyklu ISSO představující současnou polskou, českou a slovenskou serigrafickou scénu

•

Kurátorský tým: Róbert Makar, Patrik Ševčík, Andrea Uváčiková, čestný kurátor Eduard Ovčáček

Vernisáž: ST 12. 10. 2022 v 17 h | Galerie Hollar

Výstava potrvá do 6. 11. 2022.

Facebook: https://www.facebook.com/events/428061429470666

VYSTAVENÁ DÍLA: http://hollar.cz/aktuality/silkscreen-blues-2/

•

Fanis Anacidis, Pavel Albert, Daniel Balabán, Zuzana Bartošová, Šimon Brejcha, Josef Daněk, Jan Drozd, František Filipi, Veronika Gabrielová, Pavel Hayek, Eduard Halberštát, Zbyněk Janáček, Lubomír Jarcovják, Bedřich Kocman, Pavel Korbička, Gregor Eldarb / František Kowolowski, Iva Krupicová, Laura Limbourg, Mira Macík, Jiří Matějů, Jan Měřička, Miloš Michálek, Ondřej Michálek, Jakub Novák, Gabriela Nováková, Libor Novotný, Berenika Ovčáčková, Eduard Ovčáček, Václav Rodek, Ivo Sedláček, Marek Sibinský, Petr Stanický, Ivo Sumec, Jakub Špaňhel, Vladimír Škoda, Marek Ther, Martin Zet

HOSTÉ* : Zdeněk Kučera (SWO 1997), Martin Adamec (SWO 1998), Petr Pastrňák (SWO 2001)

SPECIÁLNÍ HOST: Aleš Svoboda

* Hosté, účastníci Serigrafie workshop Ostrava (SWO), pořádaných v letech 1997 – 2001 Katedrou výtvarné tvorby Ostravské univerzity (Eduard Ovčáček, Zbyněk Janáček)

•

ISSO: KONtexty o sympóziu

Medzinárodné serigrafické sympózium Ostrava / International Symposium of Serigraphy Ostrava (ISSO) je sympózium, ktorého technické a technologické rozpätie je definované grafickou technikou sieťotlače a jej variácií. Sympózium sa koná na Katedre grafiky a kresby Fakulty umění Ostravské univerzity a jeho počiatky sa datujú do roku 2013. S podobnou aktivitou však organizátori začali už koncom 90. rokov (1997–2001) pod názvom SWO (Serigraphy Workshop Ostrava). Po takmer desaťročnej aktivite sa sympózium s novou koncepciou, názvom, skúsenosťami a vybudovaním kvalitného technologického pracoviska vyprofilovalo na úspešný medzinárodný seri-GRAFICKÝ projekt.

Organizátormi a „hlavami“ celého projektu sú prof. Zbyněk Janáček, emeritný profesor Eduard Ovčáček a doc. Marek Sibinský z Fakulty umění Ostravské univerzity. ISSO má bohatú históriu a podobne ako všetky aktívne projekty je v permanentnom vývoji… je tvárny. Sympózium ISSO je o štandardných, ale aj o alternatívnych postupoch v sieťotlači. Nie je o vopred zadaných témach, ani stanovených obsahoch, nie je o konkrétnych termínoch. Je o ucelených a utriedených poznatkoch autorov (s odbornými znalosťami a skúsenosťami) pretavených do tvorivých postupov. Svojou dlhodobou aktivitou si vybudovalo tradíciu a charakter permanentne otvorenej dielne, ktorá je viazaná na život katedry a akademické prostredie.

Medzinárodný projekt ISSO je otvorená platforma stretávania názorov, diskusií a postojov o grafike a grafických princípoch sieťoTLAČE – seriGRAFIE. ISSO je kontinuálny tok myšlienok a osobných vkladov. Je to sympózium, kde sa neustále redefinujú náhľady na aktuálne polohy grafickej tvorby vybraných účastníkov. Do projektu ISSO prichádzajú jednotlivé osobnosti výtvarného/umeleckého sveta Európy. Sú to osobnosti so svojim individuálnym programom a autentickými skúsenosťami v grafickom médiu. To prináša do projektu neustále prehodnocovanie a obohacovanie diskurzu celej kolekcie sieťotlačových grafických listov ISSO.

Silným obohatením projektu sú „Noví prizvaní“ a permanentne sa „vracajúci“ tvorcovia, ktorí prinášajú nové postoje, ktorí dopovedajú príbeh sieťotlače – príbeh projektu. Tak sa vytvára „dramaturgia kolekcie ISSO“.

Sympoziálny charakter predurčuje výstupy, ktoré sú často na báze experimentu.

Okrem rôznych technických princípov je ISSO originálny najmä rozmanitosťou spracovaných tém. Pridanou hodnotou je kultúrna výmena, ako aj roviny lokálnej špecifickosti, rôznorodosti a kultúrnej rozmanitosti. V otvorenom grafickom projekte je priestor na vytváranie pedagogickej diskusie o vyučovaní grafických princípov a grafických techno–lógii. Logika techniky a technika logických postupov posilňuje technoLogické zázemie pedagogického procesu.

O úspešnosti projektu hovorí bohatá kolekcia grafík vytvorená účastníkmi z rôznych krajín (Čiech, Poľska, Slovenska…) K tomu treba, okrem kvalitného technologického pracoviska, spomenúť aj zručnosť dielenského majstra Luboša Dvořáka, dlhoročného technologického garanta kvality sieťotlačových diel.

(Róbert Makar, Patrik Ševčík)

Projekt je realizován s finanční podporou statutárního města Ostravy a firmy Visma, dále za laskavé finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy a Městské části Praha 1.