Vážení přátelé,

srdečně vás zveme do Galerie Hollar na zahájení výstavy

TICHÁ POŠTA

Brejcha – Raudenský – Starý – Šperl – Velíšek

ve středu 9. 10. 2024 v 17 h

Těšíme se na setkání!

Výstava potrvá do 3. 11. 2024.

Doprovodný program: ST 23. 10. a ČT 31. 10. v 17 h – komentovaná prohlídka výstavy za přítomnosti autorů

∴∴∴∴∴

V umění klademe důraz na originalitu. A přece máme každý své vzory, inspirace, východiska a učitele. A ať už přijímáme nějaké impulzy anebo je odmítáme a vymezujeme se vůči nim, znamená to, že je vnímáme, že o nich víme. Přijetí i vymezení jsou jistým vztahem k danému impulzu. Postmoderní citace a citace citace lze vnímat jako druh transformace takového impulzu. Jako přepis určité informace. Nikoliv doslovný, ale formálně či obsahově posunutý, tedy svým způsobem přece jen zkomolený.

Na podobném principu, tedy na navazování, domýšlení, transformaci a „používání“, je založena Tichá pošta – společenská hra, při které si hráči předávají šeptem zprávu. Ta je většinou v důsledku přeslechnutí zkomolená. Když poslední z hráčů vysloví zprávu, která k němu dorazila, málokdy odpovídá té, která byla na začátku vyslána. Nicméně obvykle tak či onak k původnímu sdělení poukazuje. A každopádně onen posun má svébytnou a kreativní podobu.

Princip zkomolení naznačuje i název této hry v různých cizích jazycích. Angličtina používá pojem čínské šeptání, protože vnímá čínštinu jako nesrozumitelnou. Podobně je tomu u francouzštiny, která nazývá tuto hru arabský telefon. Němčina stejně jako čeština používá termín tichá pošta. Litevština ji nazývá porouchaný telefon, lotyština tichý telefon, italština bezdrátový telefon…

Pětice autorů Šimon Brejcha, Martin Raudenský, Milan Starý, Daniel Šperl a Martin Velíšek se rozhodla prověřit, jak nosný je princip této hry vsazený do rámce výtvarného umění. Na jejím základě, tedy postupném předávání slovní či obrazové informace, vzniklo více než 200 prací. S výběrem z nich máte nyní možnost se seznámit v Galerii Hollar.

(Martin Velíšek)

Pořadatelem výstavy není Galerie Hollar, ale Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V případě dotazů se, prosíme, obraťte přímo na organizátora projektu.

Zrcadlo konfliktu

Umělecky zaměřená výzkumná výstava o památnících na Kypru od Nico Carpentiera.
Pátá edice v Galerii Hollar, Praha, Česká republika

1.– 6. října 2024

Otevírací doba: 10:00–12:00 a 13:00–18:00

Vernisáž: 1. října 2024, 18:00–20:00

Výstava zkoumá, jak památníky na ostrově Kypr specifickými způsoby zobrazují tzv. Kyperský problém. Jak často podporují antagonistické nacionalistické diskurzy a jak vykreslují druhou stranu jako „Nepřítele“. Jedná se o výzkumný projekt založený na umění, který vychází z akademického výzkumu a využívá umělecký repertoár ke komunikaci znalostí a jejich a společnému vytváření.

Těchto 93 fotografií, které zachycují činnosti memorializace jak na jihu, tak na severu Kypru, ukazuje přítomnost národních (nacionalistických) symbolů a propojení s řeckou a tureckou historií. Glorifikují hrdiny a vůdce. Připomínají oběti, bolest a utrpení. A oslavují svobodu, vítězství a oběť. Tyto antagonistické nacionalistické diskurzy však nejsou nekriticky přijímány. V některých případech jsou tyto diskurzy podkopávány činnostmi každodenního života, které památníkům upírají pozornost a úctu, o kterou usilují. V jiných případech proti těmto památníkům (a diskurzům, které se snaží komunikovat a podporovat) působí materiální procesy, jako je chátrání, nebo prostory, ve kterých se nacházejí. Navíc se několik neformálních i formálních památníků, i když jsou stále vzácné, pokouší aktivně odolávat antagonistickým nacionalistickým diskurzům a narušovat je.

Když vystavíme tyto fotografie vedle sebe, můžeme si všimnout strukturálních podobností mezi těmito památníky. Přestože se vztahují k odlišným lidem, událostem a analýzám, památníky na severu i jihu Kypru jsou pozoruhodně podobné v tom, jak se zaměřují na historii a identitu, na oběti, hrdiny a vůdce, a na svobodu, vítězství a oběť. I památníky, které odporují dominantním (antagonistickým nacionalistickým) diskurzům, existují jak na severu, tak na jihu Kypru a používají podobné taktiky. Výstava zde ukazuje, jak jsou konstrukce nepřítele a jáství navzájem zrcadlovým obrazem. Tyto konstrukce mohou tvrdit, že jsou radikálně odlišné, ale zároveň jsou charakterizovány strukturálními podobnostmi, často navzájem fungující jako opaky a jako vzájemné konstitutivní vně.

Třicet tři kovových podstavců, na kterých jsou fotografie vystaveny, přenáší analýzu toho, jak jsou dominantní a odolné diskurzy zakotvené v památnících, a jak komunikují ideologii různými způsoby. Skupinové uspořádání fotografií na podstavcích vyzývá také návštěvníky, aby přemýšleli o podobnostech (a rozdílech) mezi severem a jihem. Podstavce vytvářejí kovový les, kterým mohou návštěvníci procházet, a výstava tak ztělesňuje myšlenku, že jsme ponořeni do těchto ideologií a jsme součástí bojů o to, jak dát smysl kyperskému problému a jeho historii.

První edice výstavy (22. dubna) byla zorganizována ve spolupráci s Association for Historical Dialogue and Research (AHDR), H4C, Institutem komunikačních studií a žurnalistiky Univerzity Karlovy a SQRIDGE. Zatímco druhá a třetí edice (v lednu a květnu 2023) jsou organizovány ve spolupráci s Institutem komunikačních studií a žurnalistiky Univerzity Karlovy, CULCORC a SQRIDGE. Pro čtvrtou edici (v říjnu 2023) poskytli podporu Istanbul Bilgi University a její Fakulta komunikace. Pro pátou edici (září–říjen 2024) byla podpora poskytnuta Galerií Hollar, Institutem komunikačních studií a žurnalistiky Univerzity Karlovy, CULCORC a SQRIDGE.

Vážení přátelé,

srdečně vás zveme do Galerie Hollar na zahájení výstavy Fanis Ainacidis & Berenika Ovčáčková : Topografie vztahů ve středu 4. 9. 2024 od 17 hodin. Kurátorem výstavy je Mgr. Jaroslav Michna.

Těšíme se na setkání,

Galerie Hollar

„Vizualizace nepřítomnosti“ v pražské Galerii Hollar

https://www.ceskatelevize.cz/…/2244110001…/cast/1055799/ https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097206490-udalosti-v-kulture/224411000120708/cast/1055799/?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTAAAR2BtFTzoikqv9QaxbAyBLdKT_BFyW8rdjFeop0mortTYYTpM0tCD2cwjvI_aem_JJjrQTr2QdzWFJtMt4OeFg

Vizualizace nepřítomnosti / Visualisation of absence,

vernisáž středa 10. 7. 2024 v 17 hod

• termín výstavy: 11. 7. – 4. 8. 2024 | út-ne 10-12 13-18 hod
• komentované prohlídky: středy 17. a 31. 7. 2024 v 17 hod

• kurátoka: Zuzana Duchková

• vystavující:

Sun Young Kang, Ming-Jer Kuo, Jan Měřička, Katarzyna Pietrzak, Miloslav Polcar, Jenny Rafalson, Jaroslava Severová, Daniel Szalai, Jana Šindelová, Imre Tolnay, Lenka Vilhelmová

Lze zviditelnit něco, co chybí či již neexistuje? Umělci různých národností (české, maďarské, polské, slovenské, jihokorejské, tchajwanské, ukrajinsko/izraelské) se na tuto otázku snaží odpovědět svými grafickými a fotografickými díly a autorskými knihami prezentovanými na výstavě s názvem Vizualizace nepřítomnosti v Galerii Hollar v Praze. Ve své tvorbě se mimo jiné zaměřují na témata spojená s nekonečným koloběhem života a smrti a reflektují nejistou realitu, pocity izolace a odcizení, které nechávají vizuálně zaznít.

Mnohá prezentovaná díla jsou velmi intimní zpovědí každého z autorů a většina z nich zdůrazňuje, že jejich samotná tvorba byla určitým očistným procesem, ať už vedoucím k vypořádání se a vzpomínání na své vlastní předky, na dětství, na konkrétní životní události či procesem směřujícím k obecnějším tématům všeobecného vnímání lidství, lidské historie
a lidských artefaktů, které přetrvávají a asociují nové myšlenky a vzpomínky. Ty se stávají vizualizací nepřítomnosti.

Celou expozicí doprovází diváka opakující se abstraktní motivy zatížené nedávnou a stále se opakující historií, váhou vzpomínek poznamenaných ztrátou blízkých a touhou po již nemožném spojení, jež vytváří prostor pro pocit určitého tajemství a ne/pochopení. Vzniká tak místo tzv. druhého života konkrétních situací a chvil ze života jedince nebo celého lidského pokolení. Přestože by se mohlo zdát, že něco vymizelo, ať už cíleně a násilně či přirozeným koloběhem věcí, stále je to přítomné v lidských dějinách, v nás samých. Mění se pouze význam a síla daných skutečností.

Zuzana Duchková

Výstava METAMORFÓZY,

v Galerii Hollar (Smetanovo nábřeží 6, Praha 1)

prodloužena do  4. 7. 2024.

• kurátoři výstavy: Dimitra Koumantaki a Pavel Piekar

• vystavující:
Angelopoulos Christos, Annitsakis Odysseas, Anoussi-Ilia Eirini, Antoniadi Irene, Arvanitis Zacharias, Valery Antigone, Vasilakou Argyri, Gialama Bassiliki, Dervisoglou Eleni, Drogossi Tania,Katsadiotis Christophoros, Kalamakidou Korina, Kompatsiari Maria, Kotsaris Michalis, Koumantaki Dimitra, Konstantakou Anastasia, Kotsiou Dina, Mavrodoglou Valentini, Mavroeidi Vanta, Machairidi Efstratia, Monogios Ioannis, Bakalou Alexandra, Benaki Polytim, Bizou Alexandra, Blioumi Lia, Xanalatos-Xilas Iris, Papadopoulou Natalia, Papadopoulou Sofi, Patrikiou Stefania, Petropoulou Mimi, Pristouris Panagiotis, Provata Elena, Provatidou Marina, Rokos Stefanos, Sarelakou Roubina, Siaterli Dimitra, Stavrakantonakis Nikos, Schina Mary, Touzloukof Vanessa, Falkonis Michail, Attwood Judy, Pandolfini Pino, Kotsiras Aggelos, Riva Athanasia, Spiliotopoulou Angie, Taralli Antonia, Rubi Vassiliki, Kevrekidis Georgios, Papastergiou George, Gkiatas Nikos, Anagnostatos Eleni/Elessa, Chamakou Eleni, Moniaki Katerina, Syrou Bessi, Malama Chrysanthi

Sdružení řeckých grafiků je nezisková organizace, kterou v roce 1987 založila skupina renomovaných řeckých grafiků. Dnes má více než 70 členů, grafiků, kteří pracují s různými technikami a zkoumají nejnovější trendy v grafice a řídí vývoj současné řecké grafiky. V rámci pokračujícího partnerstvímezi řeckými a českými grafiky a ve spolupráci s Českým centrem Atény se v Praze uskuteční výstava Svazu řeckých grafiků. V Galerii Hollar bude od 1. do 30. června k vidění kolekce 71 děl od 55 grafiků. V souladu s letošní poctou Kafkovi a v touze uctít hostitelský národ nese výstava téma „Metamorfózy, přístupy ke Kafkovi“. Přispívající umělci vytvořili díla, která čerpají inspiraci z tohoto tématu. Jejich přístupy jsou pokusem o osobní interpretaci a dialog s Kafkovým dílem, které je stále aktuální, neboť odkazuje na věčné lidské potíže a komentuje je.
Dimitra Koumantaki, kurátorka výstavy