Výbor SČUG Hollar 1934

Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR patří k našim nejstarším a současně nejvýznamnějším uměleckým sdružením. Po celou dobu své existence se významně podílelo na utváření moderní české kultury. Bylo založeno již v roce 1917, ještě před vznikem samostatného československého státu s cílem podpořit rozvoj českého umění, a to volné umělecké grafiky. Do svého názvu přijalo jméno slavného českého rytce Václava Hollara (1607–1677). Iniciátorem vzniku SČUG HOLLAR byl v té době již světově známý grafik T. F. Šimon, k němuž se připojila řada dalších významných českých umělců, jako byli M. Švabinský, V. Preissig, F. Kupka, V. Stretti, Z. Braunerová, F. Bílek, J. Konůpek a další. Sdružení vyvíjelo bohatou výstavní i publikační aktivitu od svého vzniku až do počátku 70. let, kdy byla jeho činnost normalizačním režimem zastavena. Mezi jeho předsedy v prvních desetiletích činnosti patřili např. T. F. Šimon, M. Švabinský, V. Stretti, F. Kobliha, L. Šimák a J. Šváb.

Svou činnost obnovilo sdružení v roce 1990. Předsedou byl opět J. Šváb. Od roku 1995 do roku 2015 byl předsedou ak. mal. Vladimír Suchánek, od roku 2015 je předsedou spolku Pavel Piekar.

V bohatě koncipovaném programu se pojí úcta k tradici i smysl pro nové umělecké proudy a názory. Každým rokem jsou do Sdružení přijímáni noví členové na základě doporučení odborné komise. SČUG HOLLAR je tak výběrovým sdružením, které může prezentovat vždy to nejlepší ze současné české grafiky.

V současné době je mezi členy SČUG Hollar více než 190 aktivních umělců – grafiků.

Současný výbor SČUG Hollar sestává z těchto členů: Pavel Piekar (předseda SČUG Hollar), Xénia Hoffmeisterová, Ditta Jiřičková, Ondřej Michálek (místopředseda SČUG Hollar), Berenika Ovčáčková, Jaroslava Severová, Jana Šindelová, Pavel Sivko (vedení Knižní sekce SČUG Hollar).

V roce 2020 byla znovuobnovena Knižní sekce Sdružení českých umělců grafiků Hollar, do které byli téhož roku přijati tři noví členové. Záštitu nad Knižní sekcí převzal Pavel Sivko.

Výroční zpráva Sdružení českých umělců grafiků Hollar 2019: VÝROČNÍ ZPRÁVA 2019

Výroční zpráva Sdružení českých umělců grafiků Hollar 2020: VÝROČNÍ ZPRÁVA 2020

Výroční zpráva Sdružení českých umělců grafiků Hollar 2021: VÝROČNÍ ZPRÁVA 2021

Výroční zpráva Sdružení českých umělců grafiků Hollar 2022: VÝROČNÍ ZPRÁVA 2022

Výroční zpráva Sdružení českých umělců grafiků Hollar 2023: VÝROČNÍ ZPRÁVA 2023

•

Stanovy Sdružení českých umělců grafiků Hollar: Stanovy Sdružení českých umělců grafiků Hollar

Současní členové Sdružení českých umělců grafiků Hollar (k 10/2023):

Fanis Ainacidis, Adolf Absolon (Knižní sekce), Jiří Altmann († 26.6.2023), Pavla Aubrechtová, Hana Aulická (činný člen), Jiří Anderle, Alena Antonová (†30. 12. 2021), Mikoláš Axmann, Jan Balej, Jan Baleka (činný člen), Stefan Balko, Milan Bauer, Bronislava Bakule Malá, Jan Bažant, Igor Benca, Daniela Benešová, Karel Beneš († 28. 9. 2021), Libor Beránek(†23.1.2024), Tomáš Bím, Patrik Bitomský, Ivo Binder (činný člen) , Jan Blaha, Václav Bláha († 25. 11. 2021), Martin Böhm, Marek Borsányi, Jiří Bouda († 23. 8. 2015), Jana Boudová († 19. 7. 2001), Adolf Born († 22. 5. 2016), Jiří Brázda, Dorota Branna, Patrik Braun, Šimon Brejcha, Rudolf Broulim (umělecký tiskař), Robert Brun, Irena Bujárková, Vladimír Bujárek (umělecký tiskař), Jana Budíková, František Burant († 2001), Eva Bužgová (činný člen), Hana Čápová († 11. 5. 2019), Olga Čechová († 2010), Kateřina Černá(†23.1.2024), Dušan Černý, Ladislav Čepelák († 2000), Helena Čubová, Karel Demel, Dagmar Dolíhalová, Milan Dřímal (umělecký tiskař), Milan Dřímal, Pavel Dřímal (umělecký tiskař, † 6. 5. 2019), Martin Dyrynk -(činný člen, † 7-2019), Milan Erazim († 22. 4. 2020), Jindřich Faktor, Karol Felix, Petr Fiala, Marie Filippovová, Renáta Fučíková (Knižní sekce), Filip Gabrhelík, Kurt Gebauer, Vladimír Gebauer, Michala Gorbunovová, Dušan Grečner, Libor Gronský (činný člen),  Patrik Hábl, Eduard Halberštát, Petr Hampl, Jiří Hanuš, Eva Hašková, Petr Herel, Josef Herčík, Barbora Heřmanová, Jan Hladík († 3. 6. 2018), Josef Hlaváček, František Hodonský, Xénia Hoffmeisterová, Jan Holoubek, Jakub Honetschläger, Pavel Hora, Miroslav Houra († 9. 1. 2006), Helena Horálková, Zbyněk Hraba, Vojtěch Hrubant, Karel Hruška († 2015), Bedřich Housa († 7. 5. 2020 ), Tomáš Hřivnáč, Jana Hubatková, Jitka Chrištofová, Jaroslav Chudomel († 3. 8. 2016), Nanako Ishida (knižní sekce), Said Ismail, Eva Jakubcová, Zbyněk Janáček, James Janíček († 30. 4. 2021), Eva Janíčková, Robert Jančovič, Jarmila Janůjová, Oldřich Jelen, Boris Jirků, Ditta Jiřičková, Zdena Kabátová-Táborská († 25. 7. 2021), Václav Kabát, Lenka Kahuda Klokočková, Jaroslav Kaiser († 2007), Dušan Kállay, Robin Kaloč, Jan Kavan, Milada Kazdová († 2001), Jan Kejklíř, Tomáš King, Svatopluk Klimeš, Markéta Knorová, Bedřich Kocman, Jan Kocman, Peter Kollár, Anna Khunová, Marián Komáček, Vladimír Komárek († 2002), Petr Korbelář (umělecký tiskař), Jiří Kornatovský, Adéla Kostkanová, Věra Kotasová († 20. 4. 2019), Markéta Kotková, Jindřich Kovařík († 8. 8. 2019), Jan Krejčí († 2001), Jiří Bernard Krtička (činný člen), Jaroslav Kovář ml., Markéta Králová, Bohumil Krátký († 2005), Iva Krupicová, Bogdan Kršič († 2009), Ivo Křen († 9. 5. 2020) , Jan Kubíček († 2013), Tereza Kučerová, Oldřich Kulhánek († 28. 1. 2013), Ladislav Kuklík, Pavel Kytner, Aleš Lamr, Ján Lastomírsky, Alena Laufrová, Eduardo Lara, Michaela Lesařová-Roubíčková, Josef Liesler († 23. 8. 2005), Jiří Lípa (činný člen), Matěj Lipavský, Miroslav Lipina (činný člen), Martin Lohnický, Tereza Lochmannová (vystoupení z SČUG Hollar v r.2020), Ivana Lomová, Lucie Lučanská, Miroslav Macík, Jiří Machalický (činný člen), Renata Maesová, Karel Malich († 24. 10. 2019), Martin Manojlín, Jan Mauler (činný člen), Vlasta Matoušová, Saki Matsumoto, Jan Měřička, Eduard Milka, Hana Mičková, Ondřej Michálek, Jiří Mikeska, Alois Mikulka, Josef Mištera, Martin Mulač, Jana Mrázová (činný člen), Josef Mžyk, Michal Najman (činný člen), Lubomír Netušil, Petr Nikl, Michal Novák, Josef Odráška, Jana Orlíková (činný člen), Jan Otava (členství ukončeno v r. 2021), Eduard Ovčáček († 5. 12. 2022), Berenika Ovčáčková, Květa Pacovská († 6. 2. 2023), Josef Paleček, Veronika Palečková, Petr Palma, Vlastimil Petrovský (činný člen), Igor Piačka, Pavel Piekar, Miloslav Polcar, Miroslav Pošvic, Lubomír Přibyl, Dana Puchnarová, Martin Raudenský, Emanuel Ranný ml. († 31. 8. 2022), Lucie Raškovová, Michael Rittstein, Pavel Roučka, Zuzana Růžičková, Martin Salajka, Jiří Samek, Josef Saska,  Emil Sedlák, Eva Sendlerová, Anastasia Serdyuk, Jaroslava Severová, Marek Sibinský, Petr Sís, Pavel Sivko, Dominika Sládková-Paštéková, Miloš Sláma, Jiří Slíva, Tomáš Smetana, Tereza Smetanová, Dalibor Smutný, Markéta Soukupová, Jiří Sozanský, Milan Starý, Blanka Stehlíková (historička umění), Klára Stodolová, Hana Storchová, Zdeněk Strouhal († 9. 10. 2021), Aleš Svoboda, Vladimír Suchánek, Jiří Suchý, Pavel Sukdolák (†12. 6. 2022), Ladislav Sýkora, Naděžda Synecká († 11. 9. 2021), Martin Srb (Knižní sekce), Jan Šafránek, Jiří Šalamoun († 31. 3. 2022), Barbara Šalamounová, Marie Michaela Šechtlová, Jana Šindelová, Jakub Špaňhel, Milena Šoltészová, Kamila Štanclová, Lenka Štěpaníková, Petr Štěpán, Andrea Štosková, Marie Štumpfová, Hana Šuranská, Ester Tajrychová, Adrea Tachezy, Lukáš Tůma, Filip Trnka, Pavel Trnka, Eva Vápenková, Rostislav Vaněk, Martin Velíšek,  Alex Vido, Lenka Vilhelmová, Kateřina Vítečková († 25. 10. 2023), Eva Vlasáková, Jan Vojta, Lenka Vojtová, Antonín Vopálenský (činný člen), Blanka Votavová († 18. 5. 2018), Magdalena Vovsová, Alena Vršanská, Olga Vychodilová, Bohunka Waageová, Josef Werner, Karel Zeman, Karel Žižkovský (činný člen)

Členové přijati roku 2016:

Libor Beránek, Dorota Branna, Irena Bujárková, Helena Čubová, Libor Gronský (činný člen), Eduard Halberštát, Patrik Hábl, Pavel Hora, Said Ismail, Tereza Kučerová, Tereza Lochmannová, Lucie Lučanská, Josef Mištera, Martin Mulač, Lubomír Netušil, Lucie Raškovová, Martin Raudenský, Eduard Milka, Dominika Sládková-Paštéková, Klára Stodolová, Pavel Trnka, Eva Vápenková

Členové přijati roku 2017:

Petr Fiala, Petr Hampl, Vlasta Matoušová, Saki Matsumoto, Martin Salajka, Aleš Svoboda, Lenka Štěpaníková

Členové přijati roku 2018:

Fanis Ainacidis, Jiří Hanuš, Eva Jakubcová, Ditta Jiřičková, Renata Maesová, Michal Novák, Petr Palma, Marek Sibinský, Tereza Smetanová, Ladislav Sýkora, Rostislav Vaněk

Členové přijati roku 2019:

Pavla Aubrechtová, Patrik Bitomský, Dušan Černý, Vladimír Gebauer, Václav Kabát, Matěj Lipavský, Martin Lohnický, Josef Odráška

Členové přijati roku 2020:

Bronislava Bakule Malá, Iva Krupicová, Josef Werner

Knižní sekce 2020: Renáta Fučíková, Martin Srb, Adolf Absolon

Členové přijati roku 2021:

Hana Mičková, Peter Kollár, Eduardo Lara, Milan Starý, Ester Tajrychová, Michala Gorbunovová, Barbora Heřmanová

Členové přijati roku 2022:

Filip Trnka, Adéla Kostkanová, Alena Vršanská, Patrik Braun, Dagmar Dolíhalová, Kurt Gebauer, Markéta Knorová, Anastasia Serdyuk, Andrea Štosková, Marie Štumpfová, Alex Vido

K.nižní sekce 2022: Nanako Ishida

Členové přijati roku 2023:

Jan Bažant, Marek Borsányi, Milan Dřímal, Filip Gabrhelík, Tomáš King, Svatopluk Klimeš, Pavel Kytner, Miroslav Macík, Jan Měřička, Markéta Soukupová

.

Bylo jich patnáct… patnáct statečných, kteří před sto lety, ještě za první světové války, 3. prosince 1917 podali pražskému místodržitelství žádost o povolení volného sdružení českých umělců – grafiků Hollar. Text žádosti zformuloval T. F. Šimon, podepsali ji František Bílek, V. H. Brunner, Bohumír Jaroněk, Adolf Jelínek (Alex), Jan Konůpek, Zdeněk Kratochvíl, František Kysela, Antonín Majer, Václav Rabas, Vladimír Silovský, Jaromír Stretti – Zamponi, Viktor Stretti, Max Švabinský a Karel Vik.

Někteří z nich už měli zkušenosti z kulturních sdružení – František Bílek z okruhu Moderní revue, Jan Konůpek z uměleckého sdružení Sursum, V. H. Brunner a František Kysela ze spolku českých bibliofilů a T. F. Šimon byl v tu dobu již váženým členem Společnosti barevného leptu v Paříži a Královské společnosti malířů v Londýně. Sdružení českých umělců – grafiků Hollar se od většiny výtvarných spolků odlišovalo hlavně tím, že nebylo záležitostí generační, ani jeho členové nebyli vázáni jediným výtvarným názorem či programem. Vznikl na podporu volné grafické tvorby, která si po dlouhém období, kdy byla užívána především jako technika reprodukční, znovu dobývala své místo jako svébytný výtvarný obor. K jejímu rozkvětu přispělo založení speciálního ateliéru grafiky na pražské Akademii výtvarných umění v roce 1910 a záhy po vzniku Československé republiky na UMPRUM vedle Kyselova ateliéru pro užitou grafiku založení ateliéru pro figurální a ornamentální kreslení V. H. Brunnera a Jaroslava Bendy, jemuž záhy přibyla i výuka písma. U počátků Hollaru stáli také kreslíři, vedle již zmíněného Brunnera Zdeněk Kratochvíl a záhy Josef Lada, protože v té době se obrozovala i novinová kresba a oživovala karikatura, jimž v tehdejších novinách patřilo mnohem významnější místo, než dnes. Obec sběratelů byla tehdy nepočetná, většina grafiků se zabývala také ilustrací, úpravou knih i návrhy nejmenších grafických listů – poštovních známkek.

Podněty, které si zakládající členové Hollaru přinášeli ze škol, ze zahraničních cest i z dosavadních spolků a krátkodobých společenství byly různorodé, proto mohl SČUG Hollar již při svém založení představovat tvorbu názorově i výrazově bohatou, odrážející většinu výtvarných snah, procházejících tehdy Evropou. Mnohostranný umělec, sochař František Bílek, dávající v grafice přednost dřevorytu, patřil k nejvýznamnějším představitelům první vlny secesního symbolismu, jeho druhou vlnu zastupoval Jan Konůpek. Max Švabinský se právě odvracel od produchovněného symbolismu svého splynutí duší k smyslovému okouzlení Rajské sonáty a prosluněných krajin a pokračoval v řadě portrétů. Secesně dekorativními tendencemi se vyznačovaly barevné dřevoryty Bohumíra Jaroňka. Téže techniky užíval téměř výhradně také Karel Vik pro své motivy krajin, měst a městeček i nejrůznějších pamětihodností z rodného Podkrkonoší, zatímco T. F. Šimon v barevných leptech přinášel do Prahy ozvuky svých cest po velkém světě. Také Viktor Stretti v technice barevného leptu využíval svých zahraničních zkušeností, ale podobně jako jeho bratr Jaromír Stretti – Zamponi věnoval ve svých městských vedutách mnoho pozornosti Praze. Českou krajinu, utvářenou a oživovanou stálou přítomností člověka, se zabýval Antonín Majer. František Kysela a V. H. Brunner rozvíjeli především ve výtvarné podobě knihy ornamentálně dekorativní tendence, směřující od secese k art-deco. A první absolventi grafické speciálky – Václav Rabas a Vladimír Silovský – nastoupili pod vlivem válečných let novou cestu za obrazem života, v němž bylo méně malebnosti a více sociálního zájmu.

Přátelské soužití více generací a názorových poloh, podobně jako důraz na dokonalé ovládnutí grafických technik, charakterizovalo Hollar po celou jeho stoletou historii.

Blanka Stehlíková

(Text je určen pro Kalendář 2017 vydávaný Galerií Hollar)

Návštěva prezidenta Dr. Edvarda Beneše v Hollaru v říjnu 1936

Svoji výstavní síň, Galerii Hollar, zřídilo Sdružení českých umělců grafiků Hollar v roce 1937 na místě bývalé Feiglovy galerie. S výjimkou téměř dvaceti let ji SČUG HOLLAR provozuje dodnes a to ve vlastní režii. Nové slavnostní otevření se konalo 27.3.1991. Od té doby bylo uspořádáno více než 260 výstav (12 výstav ročně), některé byly reprízovány v dalších mimopražských galeriích doma i v zahraničí. V roce 2007 byla uspořádána velká členská výstava v Clam-Gallasově paláci v Praze v rámci oslav 90. výročí SČUG HOLLAR spolu s výstavou grafik Václava Hollara. Svou pečlivě plánovanou dramaturgii výstavní činnosti, o které rozhoduje výbor SČUG HOLLAR, složený z významných výtvarníků i teoretiků umění, cílevědomě zaměřuje na expozice současné naší i evropské grafické tvorby. Připomíná též významné osobnosti minulosti. Galerie Hollar tak zaujala významné postavení v pražském kulturním životě.

V současnosti nabízí Galerie Hollar bohatý výběr grafické tvorby přes 170 grafiků, současných členů sdružení (i některých zemřelých), tedy umělců několika generací v různých grafických technikách i velikostech od malé příležitostné grafiky po grafiku volnou velkoformátovou.

(13. července 1607 v Praze – 25. března 1677 v Londýně), český barokní rytec a kreslíř. Byl známý pod latinizovanou formou jména Wenceslaus Hollar Bohemus nebo poněmčenou Wenzel Hollar, Od roku 1627 působil v dílnách ve Frankfurtu nad Mohanem u Matthäuse Meriana, ve Štrasburku, v Kolíně nad Rýnem a v Antverpách. Od roku 1636 působil ve službách hraběte Thomase Howarda z Arundelu, s nímž se dostal do Anglie. Hollarovy životní osudy byly velmi dramatické a plné zvratů. Za války z Anglie uprchl, ale později se vrátil. Poznamenala ho smrt jeho syna při morové epidemii, zažil velký požár Londýna v roce 1666. I když většinu života prožil v cizině, zůstal Čechem a dával to vždy najevo. Navzdory svým uměleckým úspěchům a uznávanému postavení, byl na klonku života sužován chudobou a po smrti pohřben do společného hrobu pro zvláště nemajetnou chudinu na malém hřbitově při kostele sv. Markéty ve Westminsteru.
Hollarovo grafické dílo je velmi obsáhlé a jeho námětový rejstřík nesmírně bohatý. Světové proslulosti dosáhl jako autor mistrovských leptů ať už na volných listech nebo v souborech. Námětem mu byly přírodní motivy, krajiny, veduty, mapy, portréty, městské prospekty, kroje a zátiší. Podle svých kreseb z krátké návštěvy Prahy v roce 1636 vytvořil také známý velký pohled na Prahu.