O sdružení

Jsme Hollar

Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR patří k našim nejstarším a současně nejvýznamnějším uměleckým sdružením. Bylo založeno již v roce 1917 s cílem podpořit rozvoj českého umění, umělecké grafiky. Po celou dobu své existence se významně podílelo a podílí na utváření aktuální české kultury.

V Hollaru se pojí úcta k tradici i smysl pro nové umělecké proudy a názory. Sdružujeme přes 180 výborných grafiků, teoretiků a tiskařů. Provozujeme výstavní a prodejní galerii na Smetanově nábřeží. Připravujeme projekty pro renomované české i zahraniční galerie. Prezentujeme to nejlepší ze současné české grafiky.

JEDNACÍ ŘÁD ČLENSKÉ SCHŮZE

Členská schůze Spolek českých umělců grafiků HOLLAR ze dne 24. dubna 2025, ve znění usnesení členské schůze Spolku českých umělců grafiků HOLLAR byl přijat tento

JEDNACÍ ŘÁD

Čl. 1 Veřejnost se může jednání Členské schůze Spolku českých umělců grafiků HOLLAR účastnit; schůze se však může usnést, že jednání schůze nebo jeho část je neveřejné.

Čl. 2 Zahájení a řízení schůze
(1) Schůzi zahajuje pověřený člen Výboru Spolku českých umělců grafiků HOLLAR (dále jen „Schůze“), který
a) jako předsedající řídí jednání schůze,
b) zjišťuje a oznamuje schůzi do jejího zahájení údaj o počtu na schůzi přítomných členů spolku.
(2) Po zahájení schůze převezme řízení jednání schůze stávající předseda Výboru Spolku, nebo pověří řízením schůze některého ze členů výboru Spolku.

Čl. 3 Orgány schůze
(1)
Schůze zvolí z přítomných členů spolku veřejným hlasováním tyto orgány sněmu:
a)
zapisovatel schůze,
b)
předsedající schůze,
c)
tříčlenná volební komise
d)
dvoučlenná revizní komise schůze (kontrola průběhu schůze vč. hlasování)

Čl. 4 Volební komise
(1) Působnost, počet členů a způsob rozhodování volební komise upravuje volební řád Spolku.

Čl. 5 Revizní komise
(1) Revizní komise kontroluje průběh schůze, kontroluje způsob hlasování na schůzi o podaných návrzích, případně na výzvu předsedy schůze pomáhá se sčítáním hlasů členů Spolku na schůzi. Ve smyslu čl. 13 tohoto jednacího řádu a dále rozhoduje o podaných námitkách účastníků členské schůze.

Čl. 6 Pořad jednání schůze
(1) Po zvolení orgánů schůze schvaluje schůze pořad svého jednání podle návrhu, který je uveden v pozvánce na schůzi.
(2) Schůze se může na základě návrhu předsedajícího usnést bez rozpravy na změně pořadí projednávání jednotlivých záležitostí zařazených na pořad jednání dle pozvánky.

Čl. 7 Projednávání jednotlivých záležitostí a podávání návrhů
(1)
Jednotlivé body zařazené na pořad jednání schůze, jakož i další záležitosti, o nichž má schůze rozhodnout, uvádí osoba pověřená svolavatelem schůze nebo jiný navrhovatel (dále jen „navrhovatel“);
(2)
Nestanoví-li tento jednací řád jinak, zahájí předsedající po vystoupení navrhovatele rozpravu
(3)
K projednávané záležitosti lze podat návrh na zamítnutí návrhu nebo pozměňovací návrh.
(4)
Návrhy podle odstavce 3 se podávají v rozpravě; usnáší-li se schůze o projednávané záležitosti podle tohoto jednacího řádu bez rozpravy, podávají se návrhy podle odstavce 3 písemně k rukám předsedajícího schůze.
(5)
Navrhovatel může až do závěrečného hlasování podle čl. 15 vzít svůj návrh zpět, a to buď ústně nebo písemným podáním předaným předsedajícímu schůzi.

Čl. 8 Rozprava
(1) Členové spolku a veřejnost se hlásí do rozpravy písemně u předsednictva sněmu nebo v průběhu jednání sněmu zdvižením ruky. Písemné přihlášky mají přednost.
(2) Při zahájení rozpravy oznámí předsedající přihlášené řečníky. Předsedající uděluje slovo řečníkům v pořadí, ve kterém se o ně písemně přihlásili, a poté udělí slovo ostatním přihlášeným. Navrhovateli udělí předsedající slovo během rozpravy, kdykoliv o to požádá; to samé platí v případě, že člen Spolku chce vzít zpět jím přednesený návrh.
(3) Kdo není přítomen na jednání v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí pořadí a v rozpravě může vystoupit pouze na základě nové přihlášky.
(4) Chce-li se rozpravy zúčastnit předsedající, předá řízení jednání schůze jinému členovi výboru a předsednictva schůze.
(5) Řečnická doba v rozpravě nesmí přesáhnout pět minut; schůze se může v jednotlivém případě bez rozpravy usnést o prodloužení řečnické doby.
(6) V téže věci lze v rozpravě vystoupit jen jednou;
(7) člen spolku má mluvit k projednávané věci; odchyluje-li se od ní nebo překročí-li stanovenou řečnickou dobu (odstavec 5), předsedající jej na to upozorní a volá jej k věci. Vybočuje-li člen spolku svým projevem z mezí slušnosti, předsedající jej na to upozorní a volá jej k pořádku. Nevedlo-li dvojí upozornění k nápravě, odejme předsedající řečníkovi slovo.
(8) Řečník nesmí být v rozpravě nikým přerušován, s výjimkou oprávnění předsedajícího podle odstavce 7.

Čl. 9 Faktická poznámka
(1) Člen Spolku se může přihlásit zdvižením ruky k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy; za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu. Faktickou poznámkou však nelze uplatňovat věcná stanoviska k projednávané záležitosti. Člen Spolku, který se přihlásil k faktické poznámce, dostane slovo přednostně, avšak bez přerušení vystoupení toho řečníka, který právě mluví.
(2) Přednesení faktické poznámky, jakož i případná odpověď na ni nesmí překročit dobu dvou minut.
(3) Nejde-li o faktickou poznámku nebo o odpověď na faktickou poznámku, anebo překročí-li člen Spolku dobu pro jejich přednesení podle odstavce 2, odebere mu předsedající slovo; toto rozhodnutí předsedajícího o odnětí slova je konečné.

Čl. 10 Ukončení rozpravy a její opětovné otevření
(1) Předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci. Předsedající může sněmu navrhnout, aby se usnesl z časových důvodů na ukončení rozpravy i v případě, že nejsou splněny podmínky uvedené v předchozí větě; o ukončení rozpravy se sněm usnáší bez rozpravy. (2) Sněm se může bez rozpravy usnést na opětovném otevření rozpravy, a to až do zahájení hlasování o usnesení k projednávané záležitosti. Rozprava je opětovně zahájena též tehdy, ujme-li se slova před tímto hlasováním člen představenstva. Pro ukončení opětovně zahájené rozpravy se použije ustanovení odstavce 1 obdobně.

Čl. 11 Hlasování
(1) Schůze rozhoduje o každém návrhu, včetně návrhů procedurálních, hlasováním, které řídí předsedající; předsedající je povinen upozornit, že bude přikročeno k hlasování.
(2) Procedurální návrhy předkládá schůzi ke hlasování předsedající a návrhy k jednotlivým bodům pořadu jednání předseda nebo pověřený předsedajícím, a to tak, že zopakuje přesné znění návrhu, o němž se bude hlasovat.
(3) Hlasuje se veřejně, pokud se sněm bez rozpravy neusnese na hlasování tajném.
(4) Každý člen Spolku, který se hlasování zúčastní, má jeden hlas.
(5) Předsedající dá hlasovat nejprve pro návrh, a poté proti návrhu.
(6) Po ukončení hlasování vyhlásí předsedající jeho výsledky tak, že sdělí počet hlasů odevzdaných pro návrh a proti návrhu a počet členů Spolku, kteří se hlasování zdrželi; poté předsedající ohlásí, zda byl nebo nebyl návrh přijat.
(7) Je-li výsledek veřejného hlasování zcela zřejmý, není třeba zjišťovat přesný počet většinových hlasů; to neplatí, pokud se schůze k námitce navrhovatele bez rozpravy usnese, aby bylo při zjišťování a vyhlašování výsledku hlasování postupováno podle odstavce 6.

Čl. 12 Schválení návrhu
(1)
Návrh byl schůzí schválen (přijat), hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů Spolku, to platí i v případě voleb orgánů schůze podle čl.3.

Čl. 13 Námitky
Každý člen může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti průběhu nebo výsledku hlasování; o takové námitce rozhodne bez odkladu revizní komise (čl. 5 odst. 1). O námitce proti rozhodnutí revizní komise se usnese bez rozpravy členská schůze, pokud námitka byla podána alespoň dvaceti členy Spolku.

Čl. 14 Zápis z jednání členské schůze
(1) Výbor Spolku zabezpečí do jednoho měsíce po skončení členské schůze zápis z jednání (dále jen „zápis“).
(2) Zápis podepisují členové předsednictva schůze, členové návrhové revizní komise.
(3) Odmítne-li některá z osob uvedených v odstavci 2 zápis podepsat, musí uvést i důvod, který ji k tomu vedl.

Čl. 15 Uveřejnění
(1)
Předseda Výboru Spolku uveřejní tento jednací řád do 10 dnů před konáním členské schůze na webových stránkách Spolku, případně jej na žádost jednotlivých členů Spolku odešle na jejich emailovou adresu nebo osobně předá v Galerii Hollar po předcházející domluvě.

Čl. 16 Účinnost
(1)
Tento jednací řád nabývá účinnosti bezprostředně po jeho schválení členskou schůzí.

Praha, dne 7. dubna 2025

SČUG HOLLAR

Zast. Ing. Pavel Piekar
Předseda Spolku

Pozvánka na Členskou schůzi SČUG HOLLAR s programem

Výbor SČUG HOLLAR podle čl. 4 stanov Spolku s v o l á v á Členskou schůzi SČUG HOLLAR se sídlem Smetanovo nábřeží 995/6, Praha 1, 110 00, IČO: 14892537, která se bude konat dne 24. dubna 2025 od 17 h na adrese Smetanovo nábřeží 995/6, Praha 1, 110 00. Místnost bude označena při vstupu do budovy.

Výbor SČUG HOLLAR navrhuje následující program členské schůze:

1) Zahájení členské schůze, úvodní slovo předsedy Ing. Pavla Piekara

2) Volba zapisovatele – stávající předseda Spolku navrhuje, aby jí byla zvolena tajemnice Eva Lédlová

3) Volba volební komise – 3 členové, jsou navrženi: Ondřej Michálek, stávající místopředseda Spolku, Xénia Hoffmeisterová, Jana Šindelová – členky výboru Spolku. Volební komise zvolí ze svého středu předsedu.

4) Volba revizní komise – jsou potřeba 2 členové – navrhuje se Aleš Svoboda a Lenka Vilhelmová
Členové revizní komise se mohou zúčastňovat schůzí výboru Spolku, kontrolují hospodaření Spolku a mají přístup k účetním dokladům. Členství v revizní komisi je čestnou funkcí.

5) Zpráva o činnosti Spolku za minulé období – od poslední členské schůze 17. října 2022 přednese Pavel Piekar. Seznámení s finanční situací Spolku, aktuální stav rozpočtu SČUG Hollar, struktura výroční zprávy. Granty, provozní náklady galerie, platy, odměny, zůstatek. Přehledy měsíčního čerpání k nahlédnutí + promítání.

6) Informace o situaci v Nadaci Hollar a problematický převod aktivit na nový subjekt
Lenka Hnilicová, Jana Šindelová

7) Vyhodnocení ankety rozeslané členům Hollaru
Eva Lédlová, Ondřej Michálek

8) Volba členů nového výboru.
Výbor Spolku je statutárním orgánem Spolku, řídí činnost Spolku, provádí usnesení čl. schůze, schází se nejméně 1x za 3 měsíce. Řeší běžné provozní otázky Spolku, které se vztahují k jeho běžné činnosti. Má minimálně 9 členů, kteří volí ze svého středu předsedu, místopředsedu, jednatele a tajemníka. Při hlasování o rozhodnutí výboru jsou si hlasy všech členů výboru rovny. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy Spolku. Členství ve výboru je čestnou funkcí.
Kandidáti:
Je možné, aby členové Spolku navrhli kandidaturu na člena výboru. Takovýto navržený kandidát však musí dát souhlas ke své případné volbě v písemné podobě. Tento souhlas je nutné předložit tajemnici SČUG HOLLAR nejpozději 1 týden před konáním členské schůze, a to z důvodu přípravy hlasovacích lístků.
Dále mohou svoji kandidaturu na člena výboru Spolku oznámit členové spolku k rukám tajemnice SČUG HOLLAR emailem do 20.4.2025.

9) Stanovení členského příspěvku pro rok 2026/2027, změna stanov z důvodu neplacení příspěvků členů.

10) Aktualizace stanov Spolku – návrh doc. Michálka a p. Ovčáčkové. Návrh na změnu stanov Spolku bude uveřejněn na webových stránkách SČUG HOLLAR nejméně 5 pracovních dnů před zahájením členské schůze.

11) Představení členů nově zvoleného výboru Spolku – přednese předseda volební komise

12) Různé – diskuse

13) Závěr

Výbor SČUG HOLLAR
Zast. Ing. Pavel Piekar
předseda
V Praze dne 8. 4. 2025

VOLEBNÍ ŘÁD ČLENSKÉ SCHŮZE

VOLEBNÍ ŘÁD
Členské schůze Členská schůze Spolek českých umělců grafiků HOLLAR
ze dne 24. dubna 2025, ve znění usnesení členské schůze Spolku českých umělců grafiků HOLLAR byl přijat tento VOLEBNÍ ŘÁD:

Čl. 1 Volené orgány

(1) Schůze volí přímou a tajnou volbou na dobu stanovenou rozhodnutím členské schůze
a) členy a náhradníky Výboru SČUG Hollar (dále jen „Spolek“),
b) členy revizní komise, (dále jen „volené orgány Spolku“).
(2) Schůze rovněž odvolává členy a náhradníky volených orgánů Spolku.

Čl. 2 Oprávnění volit
Volit může každý člen Spolku, který je při volbě přítomen na členské schůzi a převzal hlasovací lístky.

Čl. 3 Kandidatura
(1) Členem voleného orgánu Spolku se může stát každý člen Spolku. Člen Spolku může kandidovat
a) na návrh Výboru Spolku
b) osobně nebo na návrh jiného oprávněného člena Spolku nebo skupiny oprávněných členů Spolku. Člen Spolku může kandidovat pouze do jednoho voleného orgánu Spolku. Člen Spolku se stává kandidátem zařazeným na kandidátní listinu postupem podle čl. 5.
(2) Návrh kandidatury musí obsahovat
a) jméno a příjmení člena Spolku, akademický, popřípadě jiný titul, rok narození, obec, ve které má bydliště
b) označení, do kterého orgánu Spolku kandiduje nebo je za kandidáta navrhován,
c) příjmení a jméno, akademický, popřípadě jiný titul, rok narození, obec, ve které má bydliště, zveřejnění těch členů Spolku, kteří návrh kandidatury podávají nebo kteří návrh kandidatury osobně kandidujícího člena Spolku podporují, anebo označení orgánu Spolku, který návrh činí.
(3) V případě, že člen Spolku nekandiduje osobně, musí návrh kandidatury obsahovat rovněž prohlášení člena Spolku, že byl s návrhem seznámen a že pro případ svého zvolení souhlasí s výkonem funkce v příslušném voleném orgánu Spolku.
(4) Osobní kandidatura člena Spolku a prohlášení člena Spolku podle odstavce 3 musí být opatřeny jeho originální podpisem.

Čl. 4 Lhůta pro navržení kandidátů
Návrh kandidatury podle čl. 3 musí být doručena do sídla Spolku v listinné podobě nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu ve lhůtě uveřejněné výborem na webových stránkách Spolku. Tato lhůta nesmí být kratší než 1 týden ode dne jejího uveřejnění na webových stránkách Spolku. K později doručeným návrhům se nepřihlíží.

Čl. 5 Sestavení a schválení kandidátní listiny do orgánů Spolku
(1) Pro volby do volených orgánů Spolku sestavuje výbor Spolku kandidátní listinu
a) členů a náhradníků výboru,
b) členů revizní komise
(2) O každém členovi Spolku, který byl navržen nebo který kandiduje osobně, hlasuje Výbor samostatně.
(3) Na kandidátní listinu je Výbor povinen zařadit každého člena Spolku, který kandiduje některým ze způsobů podle čl. 3.
(4) Kandidátní listiny musí být sestaveny tak, aby obsahovaly minimálně takový počet kandidátů, kolik činí počet členů a popřípadě náhradníků příslušného voleného orgánu Spolku.
(5) Kandidáti se na kandidátní listině uvedou v abecedním pořadí podle svého příjmení a popřípadě jména v případě shodného příjmení. Na kandidátní listině se uvede příjmení a jméno kandidáta, jeho akademický, popřípadě jiný titul, rok narození, obec, ve které má člen Spolku bydliště.

Čl. 6 Uveřejnění kandidátní listiny
Výbor uveřejní kandidátní listiny nejpozději týden přede dnem konání členské schůze na webových stránkách Spolku

Čl. 7 Volební komise
(1) Volbu orgánů Spolku řídí při jednání sněmu volební komise zvolená sněmem veřejným hlasováním z přítomných členů Spolku.
(2) Volební komise má tři členy; k přijetí jakéhokoliv jejího rozhodnutí se vyžaduje souhlas alespoň dvou jejích členů.
(3) Volební komise zvolí ze svých členů předsedu volební komise, který řídí její zasedání.

Čl. 8 Hlasovací lístky pro volbu orgánů Spolku

(1) Každý oprávněný člena Spolku obdrží při prezentaci na členské schůzi hlasovací lístky pro volbu
a) členů a náhradníků Výboru Spolku,
b) členů revizní komise,
(2) Všichni kandidáti pro volbu do příslušného orgánu Spolku jsou uvedeni na jednom hlasovacím lístku; na hlasovacím lístku je u každého kandidáta uvedeno jeho příjmení a jméno, akademický, popřípadě jiný titul, rok narození, obec, ve které má bydliště. Kandidáti jsou na hlasovacím lístku uvedeni v pořadí podle svého příjmení a popřípadě jména v případě shodného příjmení.
(3) Hlasovací lístky do jednotlivých volených orgánů Spolku podle odstavce 1 jsou barevně odlišeny. V záhlaví každého hlasovacího lístku musí být uveden název příslušného voleného orgánu Spolku a počet jeho členů, popřípadě náhradníků.

Čl. 9 Hlasování

(1) Hlasování proběhne v době, kterou určí předsednictvo členské schůze. Oprávnění členové Spolku hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do prostor určených k hlasování; každý oprávněný člen Spolku hlasuje osobně, zastoupení není přípustné.
(2) Před hlasováním je oprávněný člen Spolku povinen prokázat volební komisi svoji totožnost (pokud není členům osobně znám); poté obdrží od volební komise hlasovací obálku.
(3) Hlasování je tajné; v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků nesmí být nikdo zároveň s oprávněným člena Spolku přítomen, a to ani člen volební komise. Oprávněný člen Spolku, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že nemůže číst anebo psát, si může vzít s
sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků jiného oprávněného člena Spolku, nikoli však člena volební komise, aby za něho hlasovací lístky upravil a vložil do hlasovací obálky.
(4) Hlasovací lístky lze upravit pouze tak, že v rámečku před jménem oprávněný člen Spolku označí křížkem kandidáta (kandidáty), pro kterého hlasuje; oprávněný člen Spolku však může takto označit nejvýše tolik kandidátů, kolik členů, popřípadě náhradníků, má příslušný volený orgán Spolku. K jiným úpravám hlasovacích lístků se nepřihlíží.
(5) Oprávněný člen Spolku hlasuje tak, že po provedení úprav vloží hlasovací lístky do hlasovací obálky a hlasovací obálku vloží před členy volební komise do hlasovací schránky.

Čl. 9 Neplatnost hlasovacích lístků a neplatnost hlasování člena Spolku
(1) Neplatný je hlasovací lístek přetržený, jakož i hlasovací lístek, který nebyl vložen do hlasovací obálky podle čl. 9 odst. 5.
(2) Hlasování je neplatné, je-li na hlasovacím lístku označen větší počet kandidátů, než kolik je stanovený počet členů, popřípadě náhradníků příslušného orgánu Spolku.

Čl. 10 Ukončení hlasování a sečtení hlasů
(1) Po uplynutí doby určené k hlasování předseda volební komise hlasování ukončí. Poté volební komise otevře hlasovací schránky a sečte hlasy.
(2) Při sčítání hlasů se nepřihlíží k neplatnému hlasovacímu lístku nebo neplatnému hlasování.

Čl. 11 Zásady pro určení výsledku volby
(1) Členy Výboru Spolku je zvoleno 9 členů spolku z navržených kandidátů, kteří obdrží nejvyšší počet hlasů. Náhradníky Výboru Spolku je zvoleno prvních pět členů Spolku, kteří obdrží nejvyšší počet hlasů v pořadí za zvolenými členy Výboru.
(2) Do revizní komise jsou zvoleni 2 členové Spolku z navržených kandidátů, kteří obdrží nejvyšší počet hlasů.
(3) Pokud kandidátní listina obsahuje pouze stanovený počet členů, popřípadě náhradníků volených orgánů Spolku, jsou zvoleni ti členové Spolku, kteří obdrží nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů.
(4) Pokud dva nebo více kandidátů získá stejný počet hlasů, určí se jejich pořadí losem. Losování provede volební komise; mimo členů volební komise mu mohou být přítomni pouze kandidáti, jichž se losování týká.

Čl. 12 Vyhlášení výsledků volby a protokol o volbě
(1) Výsledky voleb vyhlásí na členské schůzi předseda volební komise bezprostředně po sečtení hlasů; předseda Spolku uveřejní takto vyhlášené výsledky volby na webu Spolku.
(2) O průběhu a výsledku volby pořídí volební komise protokol o volbě, který musí být podepsán všemi jejími členy; odmítne-li některý z členů komise protokol o volbě podepsat, musí uvést i důvod, který ho k tomu vedl. Protokol o volbě uloží Spolek po dobu 5 let; hlasovací lístky uloží Komora po dobu jednoho roku.

Čl. 13 Volba předsedy Výboru Spolku
Po vyhlášení výsledku voleb zasedne v neveřejném zasedání nově zvolený Výbor Spolku a zvolí ze svého středu předsedu a místopředsedu Spolku. Na probíhající členské schůzi bude výsledek této volby neprodleně uveřejněn, dále bude výsledek volby uveřejněn na webových stránkách Spolku.

Čl. 14 Účinnost
Tento volební řád nabývá účinnosti dnem odsouhlasením na členské schůzi.

Praha, dne 24.4.2025

SČUG HOLLAR
Ing. Pavel Piekar, předseda

VÝROČNÍ ZPRÁVY, STANOVY

Výroční zpráva Sdružení českých umělců grafiků Hollar 2019: VÝROČNÍ ZPRÁVA 2019

Výroční zpráva Sdružení českých umělců grafiků Hollar 2020: VÝROČNÍ ZPRÁVA 2020

Výroční zpráva Sdružení českých umělců grafiků Hollar 2021: VÝROČNÍ ZPRÁVA 2021

Výroční zpráva Sdružení českých umělců grafiků Hollar 2022: VÝROČNÍ ZPRÁVA 2022

Výroční zpráva Sdružení českých umělců grafiků Hollar 2023: VÝROČNÍ ZPRÁVA 2023

Výroční zpráva Sdružení českých umělců grafiků Hollar 2024: VÝROČNÍ ZPRÁVA 2024

•

Stanovy Sdružení českých umělců grafiků Hollar: Stanovy Sdružení českých umělců grafiků Hollar

SOUČASNÍ ČLENOVÉ SČUG HOLLAR

Současní členové Sdružení českých umělců grafiků Hollar (k 10/2024):

Fanis Ainacidis, Adolf Absolon (Knižní sekce), Jiří Altmann († 26.6.2023), Pavla Aubrechtová, Hana Aulická (činný člen), Jiří Anderle, Alena Antonová (†30. 12. 2021), Mikoláš Axmann, Jan Balej, Jan Baleka (činný člen), Stefan Balko, Milan Bauer, Bronislava Bakule Malá, Jan Bažant, Igor Benca, Daniela Benešová, Karel Beneš († 28. 9. 2021), Libor Beránek(†23.1.2024), Tomáš Bím, Patrik Bitomský, Ivo Binder (činný člen) , Jan Blaha, Václav Bláha († 25. 11. 2021), Martin Böhm, Marek Borsányi, Jiří Bouda († 23. 8. 2015), Jana Boudová († 19. 7. 2001), Adolf Born († 22. 5. 2016), Jiří Brázda, Dorota Branna, Patrik Braun, Šimon Brejcha, Rudolf Broulim (umělecký tiskař), Robert Brun, Irena Bujárková, Vladimír Bujárek (umělecký tiskař), Jana Budíková, František Burant († 2001), Eva Bužgová (činný člen), Hana Čápová († 11. 5. 2019), Olga Čechová († 2010), Kateřina Černá(†23.1.2024), Dušan Černý, Ladislav Čepelák († 2000), Helena Čubová, Karel Demel, Dagmar Dolíhalová, Milan Dřímal (umělecký tiskař), Milan Dřímal, Pavel Dřímal (umělecký tiskař, † 6. 5. 2019), Martin Dyrynk -(činný člen, † 7-2019), Milan Erazim († 22. 4. 2020), Jindřich Faktor, Karol Felix, Petr Fiala, Marie Filippovová, Renáta Fučíková (Knižní sekce), Filip Gabrhelík, Kurt Gebauer, Vladimír Gebauer, Saad Ghosn, Michala Gorbunovová, Dušan Grečner, Libor Gronský (činný člen), Patrik Hábl, Eduard Halberštát, Petr Hampl, Jiří Hanuš, Eva Hašková, Petr Herel, Josef Herčík, Barbora Heřmanová, Jan Hladík († 3. 6. 2018), Josef Hlaváček, František Hodonský, Xénia Hoffmeisterová, Jan Holoubek, Jakub Honetschläger, Pavel Hora, Miroslav Houra († 9. 1. 2006), Helena Horálková, Zbyněk Hraba, Vojtěch Hrubant, Karel Hruška († 2015), Bedřich Housa († 7. 5. 2020 ), Tomáš Hřivnáč, Jana Hubatková, Jitka Chrištofová, Jaroslav Chudomel († 3. 8. 2016), Nanako Ishida (knižní sekce), Said Ismail, Eva Jakubcová, Zbyněk Janáček, James Janíček († 30. 4. 2021), Eva Janíčková, Robert Jančovič, Jarmila Janůjová, Oldřich Jelen, Boris Jirků, Ditta Jiřičková, Zdena Kabátová-Táborská († 25. 7. 2021), Václav Kabát, Lenka Kahuda Klokočková, Jaroslav Kaiser († 2007), Dušan Kállay, Robin Kaloč, Jan Kavan, Milada Kazdová († 2001), Jan Kejklíř, Tomáš King, Svatopluk Klimeš, Markéta Knorová, Bedřich Kocman, Jan Kocman, Peter Kollár, Anna Khunová, Marián Komáček, Vladimír Komárek († 2002), Petr Korbelář (umělecký tiskař), Jiří Kornatovský, Adéla Kostkanová, Věra Kotasová († 20. 4. 2019), Markéta Kotková, Jindřich Kovařík († 8. 8. 2019), Jan Krejčí († 2001), Jiří Bernard Krtička (činný člen), Jaroslav Kovář ml., Markéta Králová, Bohumil Krátký († 2005), Iva Krupicová, Bogdan Kršič († 2009), Ivo Křen († 9. 5. 2020) , Jan Kubíček († 2013), Tereza Kučerová, Oldřich Kulhánek († 28. 1. 2013), Ladislav Kuklík, Pavel Kytner, Aleš Lamr, Ján Lastomírsky, Alena Laufrová, Eduardo Lara, Michaela Lesařová-Roubíčková, Josef Liesler († 23. 8. 2005), Jiří Lípa (činný člen), Matěj Lipavský, Miroslav Lipina (činný člen), Martin Lohnický, Tereza Lochmannová (vystoupení z SČUG Hollar v r.2020), Ivana Lomová, Lucie Lučanská, Mira Macík, Jiří Machalický (činný člen), Renata Maesová, Karel Malich († 24. 10. 2019), Martin Manojlín, Jan Mauler (činný člen), Vlasta Matoušová, Saki Matsumoto, Jan Měřička, Eduard Milka, Hana Mičková, Ondřej Michálek, Jiří Mikeska, Alois Mikulka, Josef Mištera, Martin Mulač, Jana Mrázová (činný člen), Josef Mžyk, Michal Najman (činný člen), Lubomír Netušil, Petr Nikl, Michal Novák, Josef Odráška, Jana Orlíková (činný člen), Jan Otava (členství ukončeno v r. 2021), Eduard Ovčáček († 5. 12. 2022), Berenika Ovčáčková, Květa Pacovská († 6. 2. 2023), Josef Paleček, Veronika Palečková, Petr Palma, Vlastimil Petrovský (činný člen), Igor Piačka, Pavel Piekar, Miloslav Polcar, Miroslav Pošvic, Lubomír Přibyl, Dana Puchnarová, Martin Raudenský, Emanuel Ranný ml. († 31. 8. 2022), Lucie Raškovová, Michael Rittstein, Pavel Roučka, Zuzana Růžičková, Martin Salajka, Jiří Samek, Josef Saska, Emil Sedlák, Eva Sendlerová, Anastasia Serdyuk, Jaroslava Severová, Marek Sibinský, Petr Sís, Pavel Sivko, Dominika Sládková-Paštéková, Miloš Sláma, Jiří Slíva, Tomáš Smetana, Tereza Smetanová, Dalibor Smutný, Markéta Soukupová, Jiří Sozanský, Milan Starý, Blanka Stehlíková (historička umění), Klára Stodolová, Hana Storchová, Zdeněk Strouhal († 9. 10. 2021), Aleš Svoboda, Vladimír Suchánek, Jiří Suchý, Pavel Sukdolák (†12. 6. 2022), Ladislav Sýkora, Naděžda Synecká († 11. 9. 2021), Martin Srb (Knižní sekce), Jan Šafránek, Jiří Šalamoun († 31. 3. 2022), Barbara Šalamounová, Marie Michaela Šechtlová, Jana Šindelová, Jakub Špaňhel, Milena Šoltészová, Kamila Štanclová, Lenka Štěpaníková, Petr Štěpán, Andrea Štosková, Marie Štumpfová, Hana Šuranská, Ester Tajrychová, Adrea Tachezy, Lukáš Tůma, Filip Trnka, Pavel Trnka, Eva Vápenková, Rostislav Vaněk, Martin Velíšek, Alex Vido, Lenka Vilhelmová, Kateřina Vítečková († 25. 10. 2023), Eva Vlasáková, Jan Vojta, Lenka Vojtová, Antonín Vopálenský (činný člen), Blanka Votavová († 18. 5. 2018), Magdalena Vovsová, Alena Vršanská, Olga Vychodilová, Bohunka Waageová, Josef Werner, Karel Zeman, Karel Žižkovský (činný člen)

Členové přijati roku 2016:

Libor Beránek, Dorota Branna, Irena Bujárková, Helena Čubová, Libor Gronský (činný člen), Eduard Halberštát, Patrik Hábl, Pavel Hora, Said Ismail, Tereza Kučerová, Tereza Lochmannová, Lucie Lučanská, Josef Mištera, Martin Mulač, Lubomír Netušil, Lucie Raškovová, Martin Raudenský, Eduard Milka, Dominika Sládková-Paštéková, Klára Stodolová, Pavel Trnka, Eva Vápenková

Členové přijati roku 2017:

Petr Fiala, Petr Hampl, Vlasta Matoušová, Saki Matsumoto, Martin Salajka, Aleš Svoboda, Lenka Štěpaníková

Členové přijati roku 2018:

Fanis Ainacidis, Jiří Hanuš, Eva Jakubcová, Ditta Jiřičková, Renata Maesová, Michal Novák, Petr Palma, Marek Sibinský, Tereza Smetanová, Ladislav Sýkora, Rostislav Vaněk

Členové přijati roku 2019:

Pavla Aubrechtová, Patrik Bitomský, Dušan Černý, Vladimír Gebauer, Václav Kabát, Matěj Lipavský, Martin Lohnický, Josef Odráška

Členové přijati roku 2020:

Bronislava Bakule Malá, Iva Krupicová, Josef Werner

Knižní sekce 2020: Renáta Fučíková, Martin Srb, Adolf Absolon

Členové přijati roku 2021:

Hana Mičková, Peter Kollár, Eduardo Lara, Milan Starý, Ester Tajrychová, Michala Gorbunovová, Barbora Heřmanová

Členové přijati roku 2022:

Filip Trnka, Adéla Kostkanová, Alena Vršanská, Patrik Braun, Dagmar Dolíhalová, Kurt Gebauer, Markéta Knorová, Anastasia Serdyuk, Andrea Štosková, Marie Štumpfová, Alex Vido

K.nižní sekce 2022: Nanako Ishida

Členové přijati roku 2023:

Jan Bažant, Marek Borsányi, Milan Dřímal, Filip Gabrhelík, Tomáš King, Svatopluk Klimeš, Pavel Kytner, Mira Macík, Jan Měřička, Markéta Soukupová

Členové přijati roku 2024:

Saad Ghosn

Z HISTORIE SČUG HOLLAR, SOUČASNOST

Výbor SČUG Hollar 1934

Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR patří k našim nejstarším a současně nejvýznamnějším uměleckým sdružením. Po celou dobu své existence se významně podílelo na utváření moderní české kultury. Bylo založeno již v roce 1917, ještě před vznikem samostatného československého státu s cílem podpořit rozvoj českého umění, a to volné umělecké grafiky. Do svého názvu přijalo jméno slavného českého rytce Václava Hollara (1607–1677). Iniciátorem vzniku SČUG HOLLAR byl v té době již světově známý grafik T. F. Šimon, k němuž se připojila řada dalších významných českých umělců, jako byli M. Švabinský, V. Preissig, F. Kupka, V. Stretti, Z. Braunerová, F. Bílek, J. Konůpek a další. Sdružení vyvíjelo bohatou výstavní i publikační aktivitu od svého vzniku až do počátku 70. let, kdy byla jeho činnost normalizačním režimem zastavena. Mezi jeho předsedy v prvních desetiletích činnosti patřili např. T. F. Šimon, M. Švabinský, V. Stretti, F. Kobliha, L. Šimák a J. Šváb.

Svou činnost obnovilo sdružení v roce 1990. Předsedou byl opět J. Šváb. Od roku 1995 do roku 2015 byl předsedou ak. mal. Vladimír Suchánek, od roku 2015 je předsedou spolku Pavel Piekar.

V bohatě koncipovaném programu se pojí úcta k tradici i smysl pro nové umělecké proudy a názory. Každým rokem jsou do Sdružení přijímáni noví členové na základě doporučení odborné komise. SČUG HOLLAR je tak výběrovým sdružením, které může prezentovat vždy to nejlepší ze současné české grafiky.

V současné době je mezi členy SČUG Hollar více než 190 aktivních umělců – grafiků.

Současný výbor SČUG Hollar sestává z těchto členů: Pavel Piekar (předseda SČUG Hollar), Xénia Hoffmeisterová, Ditta Jiřičková, Ondřej Michálek (místopředseda SČUG Hollar), Berenika Ovčáčková, Jaroslava Severová, Jana Šindelová, Pavel Sivko (vedení Knižní sekce SČUG Hollar).

V roce 2020 byla znovuobnovena Knižní sekce Sdružení českých umělců grafiků Hollar, do které byli téhož roku přijati tři noví členové. Záštitu nad Knižní sekcí převzal Pavel Sivko.

Zakladatelé Sdružení českých umělců grafiků Hollar

Bylo jich patnáct… patnáct statečných, kteří před sto lety, ještě za první světové války, 3. prosince 1917 podali pražskému místodržitelství žádost o povolení volného sdružení českých umělců – grafiků Hollar. Text žádosti zformuloval T. F. Šimon, podepsali ji František Bílek, V. H. Brunner, Bohumír Jaroněk, Adolf Jelínek (Alex), Jan Konůpek, Zdeněk Kratochvíl, František Kysela, Antonín Majer, Václav Rabas, Vladimír Silovský, Jaromír Stretti – Zamponi, Viktor Stretti, Max Švabinský a Karel Vik.

Někteří z nich už měli zkušenosti z kulturních sdružení – František Bílek z okruhu Moderní revue, Jan Konůpek z uměleckého sdružení Sursum, V. H. Brunner a František Kysela ze spolku českých bibliofilů a T. F. Šimon byl v tu dobu již váženým členem Společnosti barevného leptu v Paříži a Královské společnosti malířů v Londýně. Sdružení českých umělců – grafiků Hollar se od většiny výtvarných spolků odlišovalo hlavně tím, že nebylo záležitostí generační, ani jeho členové nebyli vázáni jediným výtvarným názorem či programem. Vznikl na podporu volné grafické tvorby, která si po dlouhém období, kdy byla užívána především jako technika reprodukční, znovu dobývala své místo jako svébytný výtvarný obor. K jejímu rozkvětu přispělo založení speciálního ateliéru grafiky na pražské Akademii výtvarných umění v roce 1910 a záhy po vzniku Československé republiky na UMPRUM vedle Kyselova ateliéru pro užitou grafiku založení ateliéru pro figurální a ornamentální kreslení V. H. Brunnera a Jaroslava Bendy, jemuž záhy přibyla i výuka písma. U počátků Hollaru stáli také kreslíři, vedle již zmíněného Brunnera Zdeněk Kratochvíl a záhy Josef Lada, protože v té době se obrozovala i novinová kresba a oživovala karikatura, jimž v tehdejších novinách patřilo mnohem významnější místo, než dnes. Obec sběratelů byla tehdy nepočetná, většina grafiků se zabývala také ilustrací, úpravou knih i návrhy nejmenších grafických listů – poštovních známkek.

Podněty, které si zakládající členové Hollaru přinášeli ze škol, ze zahraničních cest i z dosavadních spolků a krátkodobých společenství byly různorodé, proto mohl SČUG Hollar již při svém založení představovat tvorbu názorově i výrazově bohatou, odrážející většinu výtvarných snah, procházejících tehdy Evropou. Mnohostranný umělec, sochař František Bílek, dávající v grafice přednost dřevorytu, patřil k nejvýznamnějším představitelům první vlny secesního symbolismu, jeho druhou vlnu zastupoval Jan Konůpek. Max Švabinský se právě odvracel od produchovněného symbolismu svého splynutí duší k smyslovému okouzlení Rajské sonáty a prosluněných krajin a pokračoval v řadě portrétů. Secesně dekorativními tendencemi se vyznačovaly barevné dřevoryty Bohumíra Jaroňka. Téže techniky užíval téměř výhradně také Karel Vik pro své motivy krajin, měst a městeček i nejrůznějších pamětihodností z rodného Podkrkonoší, zatímco T. F. Šimon v barevných leptech přinášel do Prahy ozvuky svých cest po velkém světě. Také Viktor Stretti v technice barevného leptu využíval svých zahraničních zkušeností, ale podobně jako jeho bratr Jaromír Stretti – Zamponi věnoval ve svých městských vedutách mnoho pozornosti Praze. Českou krajinu, utvářenou a oživovanou stálou přítomností člověka, se zabýval Antonín Majer. František Kysela a V. H. Brunner rozvíjeli především ve výtvarné podobě knihy ornamentálně dekorativní tendence, směřující od secese k art-deco. A první absolventi grafické speciálky – Václav Rabas a Vladimír Silovský – nastoupili pod vlivem válečných let novou cestu za obrazem života, v němž bylo méně malebnosti a více sociálního zájmu.

Přátelské soužití více generací a názorových poloh, podobně jako důraz na dokonalé ovládnutí grafických technik, charakterizovalo Hollar po celou jeho stoletou historii.

Blanka Stehlíková

(Text je určen pro Kalendář 2017 vydávaný Galerií Hollar)

Z historie Galerie Hollar

Návštěva prezidenta Dr. Edvarda Beneše v Hollaru v říjnu 1936

Svoji výstavní síň, Galerii Hollar, zřídilo Sdružení českých umělců grafiků Hollar v roce 1937 na místě bývalé Feiglovy galerie. S výjimkou téměř dvaceti let ji SČUG HOLLAR provozuje dodnes a to ve vlastní režii. Nové slavnostní otevření se konalo 27.3.1991. Od té doby bylo uspořádáno více než 260 výstav (12 výstav ročně), některé byly reprízovány v dalších mimopražských galeriích doma i v zahraničí. V roce 2007 byla uspořádána velká členská výstava v Clam-Gallasově paláci v Praze v rámci oslav 90. výročí SČUG HOLLAR spolu s výstavou grafik Václava Hollara. Svou pečlivě plánovanou dramaturgii výstavní činnosti, o které rozhoduje výbor SČUG HOLLAR, složený z významných výtvarníků i teoretiků umění, cílevědomě zaměřuje na expozice současné naší i evropské grafické tvorby. Připomíná též významné osobnosti minulosti. Galerie Hollar tak zaujala významné postavení v pražském kulturním životě.

V současnosti nabízí Galerie Hollar bohatý výběr grafické tvorby přes 170 grafiků, současných členů sdružení (i některých zemřelých), tedy umělců několika generací v různých grafických technikách i velikostech od malé příležitostné grafiky po grafiku volnou velkoformátovou.

Václav Hollar

hollar

(13. července 1607 v Praze – 25. března 1677 v Londýně), český barokní rytec a kreslíř. Byl známý pod latinizovanou formou jména Wenceslaus Hollar Bohemus nebo poněmčenou Wenzel Hollar, Od roku 1627 působil v dílnách ve Frankfurtu nad Mohanem u Matthäuse Meriana, ve Štrasburku, v Kolíně nad Rýnem a v Antverpách. Od roku 1636 působil ve službách hraběte Thomase Howarda z Arundelu, s nímž se dostal do Anglie. Hollarovy životní osudy byly velmi dramatické a plné zvratů. Za války z Anglie uprchl, ale později se vrátil. Poznamenala ho smrt jeho syna při morové epidemii, zažil velký požár Londýna v roce 1666. I když většinu života prožil v cizině, zůstal Čechem a dával to vždy najevo. Navzdory svým uměleckým úspěchům a uznávanému postavení, byl na klonku života sužován chudobou a po smrti pohřben do společného hrobu pro zvláště nemajetnou chudinu na malém hřbitově při kostele sv. Markéty ve Westminsteru.
Hollarovo grafické dílo je velmi obsáhlé a jeho námětový rejstřík nesmírně bohatý. Světové proslulosti dosáhl jako autor mistrovských leptů ať už na volných listech nebo v souborech. Námětem mu byly přírodní motivy, krajiny, veduty, mapy, portréty, městské prospekty, kroje a zátiší. Podle svých kreseb z krátké návštěvy Prahy v roce 1636 vytvořil také známý velký pohled na Prahu.